11 C 350/2022-53 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se návrhem podaným dne 23.8. 2022 domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky, z titulu dluhu z úvěru, který žalovaný čerpal, avšak řádně jej nesplácel, kdy žalobce, na nějž věřitel [jméno] [příjmení] [příjmení]) pohledávku postoupil, marně vyzval žalovaného k jejímu vrácení. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, žalovaný jej však nepřevzal do vlastních rukou, soud jej proto usnesením zrušil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. Soud zjistil tyto skutečnosti. Žalovaný uzavřel s věřitelem dne 5.3.2019 smlouvu o úvěru, ve výši 5.000 - Kč s úrokem 29% ročně (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 19), který čerpal, avšak nesplácel jej řádně (č.l. 20) a žalobce úvěr ke dni 1.7.2020 zesplatnil (č.l. 3). Žalovaný dlužil nejpozději ke dni 9.12.2021 (č.l. 3 a 20) na jistině 8.320,08 Kč, na úroku z prodlení dlužil 556,48 Kč a na poplatcích šlo o 1.800 - Kč. Tento dluh přes výzvu nezaplatil. Věřitel postoupil pohledávku žalobci, což oznámil žalovanému. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. [ulice] smlouva o úvěru se řídí § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bližší úprava práv a povinností smluvních stran je podrobně upravena ve smlouvě a dále v obchodních podmínkách a v sazebníku, které jsou součástí smlouvy. Na základě rozboru těchto práv a povinností dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný, neboť věřitel na něj pohledávku postoupil podle § 1879 občanského zákoníku. Žalobce tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, kterou jeho předchůdce poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru. Od dne následujícího po zesplatnění má žalobce nárok na úrok z prodlení. Žalobce tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, včetně poplatků za vedení účtu a za pojištění, běžného úroku a úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s. § 2 nařízení vlády ČR [číslo] (výrok I.) Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 800 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři účtované prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 400 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon; celkem jde o náhradu účtovanou ve výši 3 krát 400 - Kč, tj. 1.200 - Kč. Po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši 252 - Kč, náhrada nákladů spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí celkem 2.252 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.