11 C 86/2022-53 — Okresní soud v Chrudimi

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 1. 2022 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení: a) 32 307 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 25.10.2020 do zaplacení a b) 6 124 Kč s úrokem z prodlení 8,25% ročně z této částky od 16.10.2020 do zaplacení, z titulu dluhu za škodu, kterou žalovaný způsobil týmž jednáním dvěma osobám, a kterou za něj žalobce nahradil. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Na základě obsahu spisu neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Za situace, kdy nárok soud považoval za prokázaný, soud věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Z obsahu spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalovaný dne 14.9.2018 řídil bez řidičského orpávnění motorové vozidlo, vyjel mimo vozovku a způsobil škodu dvěma osobám, kterým právní předchůdce žalobce z titulu pojištění uhradil. Protiprávnost jednání žalovaného konstatoval rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19.11.2019, č.j. 6 T 130/2019-334 (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 22) a tímto jednáním vznikla předmětná škoda (relace Policie ČR o dopravní nehodě na č.l. 13 p.v. až 15). Žalobce tuto škodu (viz vyčíslení na č.l. 25 až 32) nahradil z titulu pojištění zdravotní pojišťovně (č.l. 35, 38 a 39), a poté marně vyzval žalovaného k zaplacení a) částky 32.307 - Kč do 24. 10. 2020 (č.l. 36) a b) částky 6.124 - Kč do 15.10.2020 (č.l. 33; viz též č.l. 23 druhá strana, dále„ p.v.“ a č.l. 42). Žalovaný tvrzením žalobce ani důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. (§ 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době podání návrhu, dále jen„ občanský zákoník“). Vzniklo-li v souvislosti s nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil (§ 2820 občanského zákoníku). Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění (§ 10 odst. 1 písm. g) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [číslo] Sb. Žalovaný způsobil škodu, kterou nahradil žalobce, jenž tak má vůči žalovanému právo na její náhradu. Tento nárok byl splatný ve lhůtě uvedené ve výzvě k zaplacení. Marným uplynutím této lhůty počalo nejpozději prodlení a žalobce má nárok na úrok z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl až na nepatrnou část příslušenství plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 1.538 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři účtované prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které je třeba posuzovat stejně jako řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (rutinní žaloba z regresního nároku opřeného o soudní rozhodnutí, proti procesně netečnému žalovanému), a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 500 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon; celkem jde o náhradu 3 krát 600 - Kč, tj. 1.800 - Kč. Po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši 378 - Kč, činí náhrada nákladů spolu se zaplaceným soudním poplatkem celkem 3.716 - Kč, které musí žalovaní dle § 149 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). O lhůtě k plnění uložených povinností soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.