3 C 111/2022-35 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 18.11.2020 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 26 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 710,10 Kč, kapitalizovaného úroku 11 026,24 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 20 408,04 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 20 408 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 21.7.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 26 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 45 240 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 780 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 18 740 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. Dále domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 11 210 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 785,64 Kč, kapitalizovaného úroku 5 301,37 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 8 632,96 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 8 632,96 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 31.3.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 23 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 40 020 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 690 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 28 810 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 21.7.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 26 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 45 240 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 780 Kč. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 31.3.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 23 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 40 020 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 690 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.11.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem. 6. Soud považuje uzavřené smlouvy za právní úkony lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 26 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 19 240 Kč více než zapůjčených 26 000 Kč, což představuje roční úrok 66,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. U půjčky poskytnuté ve výši 23 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 17 020 Kč více než zapůjčených 23 000 Kč, což představuje roční úrok 66,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet půjčku. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovanou z obou neplatných smluv potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. 7. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 21.7.2017 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 26 000 Kč a dne 31.3.2016 23 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 18 740 Kč a 28 810 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala, sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala celkem 49 000 Kč a zaplatila celkem 47 550 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 1 450 Kč (49 000-47 550). Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 8. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.