3 C 117/2022-48 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 2.12.2020 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 42 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 421,25 Kč, kapitalizovaného úroku 4 961,33 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % p.a. z částky 30 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroků ve výši 19,52 % p.a. z částky 30 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 4.12.2017 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 30 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 54 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 11 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána. 2. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4.12.2017 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 30 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 54 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 60 hotovostních týdenních splátkách po 900 Kč. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.11.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem. 4. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkon lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 30 000 Kč mělo být za 60 týdnů zaplaceno o 24 000 Kč více než zapůjčených 30 000 Kč, což představuje roční úrok 69,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovanou z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. 5. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 4.12.2017 převzala od žalobce (jeho právního předchůdce) 30 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 11 800 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala, sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala celkem 30 000 Kč a zaplatila celkem 11 800 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 18 200 Kč Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 6. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.