3 C 138/2022-47 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 2.12.2020 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 24 980 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 136,27 Kč, kapitalizovaného úroku 15 223,19 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 19 237,58 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 19 237,58 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 13.7.2015 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 30 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 52 200 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 900 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 27 220 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 13.7.2015 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 30 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 52 200 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 900 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem. 5. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkony lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 30 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 22 200 Kč více než zapůjčených 30 000 Kč, což představuje roční úrok 66,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. U Plnění přijaté žalovanou z obou neplatných smluv potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. 6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 13.7.2015 převzala od žalobce (jeho právního předchůdce) 30 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 27 220 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala, sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala celkem 30 000 Kč a zaplatila celkem 27 220 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 2 780 Kč Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 7. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.