3 C 186/2022-49 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným došlo dne 18.12.2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, a zavázal se vedle jistiny úvěru uhradit částku 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově tedy měl vrátit 37 184 Kč, tuto částku měl splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný uhradil celkem 8 400,01 Kč. Splátky byly započteny částečně na jistinu, částečně na příslušenství. Zbytek jistiny ve výši 15 779,94 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 1 192,45 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 586,14 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 438,71 Kč, inkasní poplatek 2 786,75 Kč, smluvní úrok 726,31 Kč požaduje žalobce uhradit, včetně kapitalizovaného zákonného úroku 399,47 Kč, smluvní pokuty 1 767,35 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena dne 19.7.2021 na žalobce. 2. Ve věci byl dne 6.12.2021 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 22.2.2022 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán. 3. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o úvěru [číslo]. Podle smlouvy věřitel poskytl úvěr 20 000 Kč, za tento úvěr se žalovaný zavázal zaplatit 17 184 Kč. Celková částka 37 184 Kč měla být splacena formou 14 měsíčních splátek ve výši 2 656 Kč. Dle tvrzení žalobce na dluh z tohoto úvěru žalovaný zaplatil celkem 8 400,01 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že nárok z uvedené smlouvy byl postoupen na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. 4. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za právní jednání lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, během 14 měsíců však žalovaný měl vrátit celkovou částku 37 184 Kč. Jedná se o zjevný nepoměr plnění zcela přesahující běžnou úrokovou míru (roční úrok 73,64 %). Z výše uvedených důvodů soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, tedy smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Krom toho soud považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou i s ohledem na ust. § 87, odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalovaného. Z formuláře žádosti klienta vyplývá, že žalovaným uváděný příjem byl 17 082 Kč, byly předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Ve formuláři uvedené výdaje jsou bydlení 4 900 Kč, doprava 3 500 Kč. Z toho vyplývá, že po zaplacení nájmu a dopravy by měl žalovaný měsíčně 9 582 Kč měsíčně na všechny životní potřeby, tj. stravu, ošacení, obuv, léky, hygienu atp., tj. částka 319 Kč denně. Právní předchůdce žalobce si musel být vědom, že žalovaný dohodnuté splátky nebude schopen dodržet. 5. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalovaného tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržel, a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb.). Jestliže obdržel 20 000 Kč a zaplatil 8 400,01 Kč, zbývá k zaplacení 11 599,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení, do této výše bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta. 6. Dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu s ohledem na částečnou úspěšnost soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.