3 C 210/2021-17 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 18.1.2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Žalovaná obdržela částku 12 000 Kč, která jí byla poukázána na účet, a zavázala se vedle jistiny úvěru uhradit částku příslušenství dle smlouvy. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena dne 8.9.2020 na žalobce. 2. Ve věci byl dne 3.5.2021 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 27.7.2021 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud ve věci rozhodl dle § 115 a občanského soudního řádu bez nařízení jednání. 3. Usnesením ze dne 23.8.2021 byl žalobce vyzván k prokázání, z jakých podkladů byla ověřena úvěruschopnost žalované. 4. Žalobce poté podáním ze dne 8.9.2021 vzal žalobu zpět pokud se týká částky 6 000 Kč, jíž se původně v žalobě domáhal jako smluvní pokuty, v této části bylo řízení zastaveno dle § 96, odst.1-4 občanského soudního řádu. 5. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společnosti [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo]. Podle smlouvy věřitel poskytl úvěr 12 000 Kč, za tento úvěr se žalovaná zavázala zaplatit 12 000 Kč bezúročně do 30 dnů.V případě prodloužení lhůty pak nastupoval úrok od prodloužení o 30 dnů ve výši 359. 9 % ročně do prodloužení na 1 rok 1 180,6 % ročně. Pro případ porušení povinností ze strany dlužníka účastníci ujednali pokutu 0,1 % z jistiny denně. Dle tvrzení žalobce na dluh z tohoto úvěru žalovaná nezaplatila ničeho Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že nárok z uvedené smlouvy byl postoupen na žalobce, o čemž byla žalovaná informována. 6. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou s ohledem na ust. § 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalované. Sám žalobce ale po částečném zpětvzetí požadoval jen vyplacenou jistinu. 5. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalované tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržela, a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb.). Jestliže obdržela 12 000 Kč a nezaplatila nic, musí vrátit 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, do této výše bylo žalobě vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto částečně dle § 142, odst.2 a § 146, odast. 2, písm. b) občanského soudního řádu. K částečnému zastavení řízení došlo procesním zaviněním žalobce, žalobě bylo vyhověno, tj. žalobce byl úspěšný do 67 %, neúspěch je 33 %, rozdíl ve prospěch žalobce činí 34 %. Žalobci bylo proto přiznáno 34 % nákladů řízení, když celé představují částku 2 071 Kč, tj. soudní poplatek 800 Kč, náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb za 2,5 úkonu po 300 Kč, 3krát 100 Kč paušál, 21 % DPH.