3 C 239/2022-17 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 6.5.2022 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení částku 29 571 Kč s úrokem ve výši 21,05% ročně z částky 24 943 Kč od 30.3.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 24 943 Kč od 30.3.2022 do zaplacení, částky 1 481 Kč, částky 200 Kč, částky 1 996 Kč a částky 951 Kč. K odůvodnění uvedl, že dne 1.3.2021 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedl dne 5.3.2021 na účet určený žalovaným a 2 500 Kč bylo v souladu se smlouvou zasláno na účet zprostředkovatele jako provize. Celková cena úvěru činila 42 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobci ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobce proto úvěr dnem 29.3.2022 zesplatnil a předžalobní výzvou vyzval žalovaného k jeho úhradě. Ke dni zesplatnění činila výše neuhrazené jistiny 23 074 Kč, neuhrazené splátky k tomuto dni činily 3 350 Kč Smluvní Žalobce úrok činil dle smlouvy 21,05% ročně. Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce požadoval i zákonný úrok z prodlení. Částku 200 Kč žalobce uplatnil jako náklady na zaslání upomínek o zaplacení. Částku 1 481 Kč žalobce požadoval jako dlužný úrok. Dále žalobce požadoval částku 1 996 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se splátkami do zesplatnění 4 krát 499 Kč Částku 951 Kč žalobce požadoval jako smluvní pokutu 0,1 % denně ode dne zesplatnění do 4.5.2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ji uzavřel žalobce se žalovaným dne 17.6.2020, na částku 30 000 Kč, zápůjční úroková sazba 21,05 % ročně, výše měsíční splátky 1 050 Kč, délka 40 měsíců, celková cena úvěru 42 000 Kč. 4. Potvrzení transakce bylo zjištěno, že žalobce dne 5.3.2021 poukázal na účet žalovaného 27 500 Kč. 5. Z dokladu označeného jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný byla zaměstnán s čistým příjmem 32 271 Kč měsíčně (doloženo mzdovým listem), svobodný, bezdětný, měl splátky úvěru 4 932 Kč měsíčně, náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně. 6. Z přípisu žalobce adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že úvěr byl zesplatněn ke dni 29.3.2022. 7. Žalovaný byl žalobcem před podání žaloby vyzván k úhradě dluhu. 8. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 1.3.2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobce žalovaném poukázal na jeho účet 27 500 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný úvěr splácet po 1 050 Kč měsíčně, žalovaný ale nesplácel řádně, žalobce proto úvěr dnem 29.3.2022 zesplatnil a předžalobní výzvou vyzval žalovaného k jeho úhradě. Ke dni zesplatnění činila výše neuhrazené jistiny 23 074 Kč, neuhrazené splátky k tomuto dni činily 3 350 Kč. Žalobce uplatnil právo na smluvní i zákonné úroky a smluvní pokutu. 9. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce posoudil takto: Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva mezi účastníky uzavřená má všechny podstatné náležitosti dle shora uvedeného zákonného ustanovení, byla uzavřena platně, sjednaný smluvní úrok nepřesahuje běžnou úrokovou míru, nelze tedy na něj hledět jako na lichevní úrok, úvěrující dostatečným způsobem přezkoumal úvěruschopnost úvěrovaného ve smyslu § 86 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouva je tedy platná s tím, že dle názoru soudu výše poskytnutého úvěru činí 27 500 Kč a nikoli, jak je uvedeno ve smlouvě 30 000 Kč, neboť částka 2 500 Kč nebyla jako úvěr poskytnuta úvěrovanému, ale poukázána zprostředkovateli jako provize, jedná se tedy o náklad vynaložený úvěrujícím. V řízení bylo prokázáno, jakou částku úvěrující úvěrovanému poskytl, jaké částky byly úvěrovaným zaplaceny, rozdílu, tj. nesplacené části úvěru se pak žalobce domáhal právem, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně smluvního a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Stejně tak soud shledal žalobu důvodnou i co do nároku na zaplacení smluvních pokut, neboť tyto byly uplatněny v souladu s uzavřenou smlouvou (§ 2048 občanského zákoníku). 10. Žalobce byl ve věci úspěšný, dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku 1 184 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 5300 Kč (převzetí plné moci, sepis žaloby, předžalobní výzva), 3krát 100 Kč paušálních náhrad, 21% DPH, celkem 2 636 Kč.