3 C 276/2022-24 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným zákonným úrokem a kapitalizovaným smluvním úrokem, smluvní pokutou a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 22.7.2020 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Žalovaná obdržela částku 12 000 Kč při podpisu smlouvy a zavázala uhradit částku včetně příslušenství, tj. celkem 14 760 Kč, dle smlouvy do 21.8.2020 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena dne 8.12.2021 na žalobce. 2. Ve věci byl dne 29.4.2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 10.8.2022 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud ve věci rozhodl dle § 115 a občanského soudního řádu bez nařízení jednání. 3. Usnesením ze dne 19.9.2022 byl žalobce vyzván k prokázání, z jakých podkladů byla ověřena úvěruschopnost žalované a dále na základě čeho se domáhá žalované částky. 4. Žalobce poté podáním ze dne 3.10.2022 vzal žalobu zpět pokud se týká částky 8 220 Kč, jíž se původně v žalobě domáhal jako smluvní pokuty a kapitalizovaného úroku, v této části bylo řízení zastaveno dle § 96, odst.1-4 občanského soudního řádu usnesením ze dne 10.10.2022. 5. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společnosti [právnická osoba] dne 22.7.2020 smlouvu o úvěru. Podle smlouvy věřitel poskytl úvěr 12 000 Kč, bezúročně se splatností do 30 dnů. Pro případ porušení povinností ze strany dlužníka účastníci ujednali pokutu 0,1 % z jistiny denně. Dle tvrzení žalobce na dluh z tohoto úvěru žalovaná nezaplatila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že nárok z uvedené smlouvy byl postoupen na žalobce, o čemž byla žalovaná informována. Žalobce nárok dokládal smlouvou [číslo] znějící na 12 000 Kč se splatností 30 dnů. 6. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou s ohledem na ust. § 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalované. Sám žalobce ale po částečném zpětvzetí požadoval jen vyplacenou jistinu. Krom toho soud považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou i s ohledem na výši poplatku m, který měla žalovaná spolu s jistinou zaplatit, tj. celkem 14 760 Kč, takové ujednání je lichevním úrokem (téměř 280 % p.a.), který vysoko přesahuje obvyklou úrokovou míru, je proto v rozporu s dobrými mravy. 7. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalované tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržela, a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb.). Jestliže obdržela celkem 12 000 Kč a nezaplatila nic, musí vrátit 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, do této výše bylo žalobě vyhověno, (částka 217 Kč představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto částečně dle § 142, odst. 2 a § 146, odst. 2, písm. b) občanského soudního řádu. K částečnému zastavení řízení došlo procesním zaviněním žalobce, oproti žalobou uplatněnému nároku bylo řízení zastaveno v 38 %, žalobci proto soud přiznal náhradu nákladů řízení odpovídající 24 % účelně vynaložených nákladů (do 62 % byl žalobce úspěšný, do 38 % nikoliv, rozdíl v jeho prospěch je 24 %), celé náklady představují zaplacený soudní poplatek 400 Kč, právní zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 3 úkony po 300 Kč, 3krát 100 Kč, paušál, 21 % DPH, celkem 2 252 Kč.