3 C 291/2021-13 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 20.7.2021 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 15 561,64 Kč se smluvními a se zákonnými úroky. K odůvodnění uvedl, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 11.8.2015 smlouvu o bankovních produktech a službách. Smlouvou se banka zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet], banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši limitu 10 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, překročil sjednanou výši úvěrového limitu, úvěr nesplácel, banka proto využila svého práva dle smlouvy a převedla dopisem ze dne 4.11.2019 aktuální výši nepovoleného čerpání 13 761,64 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], žalovaný dluh ale nehradil, banka prohlásila úvěr za splatný. Dne 21.1.2021 postoupila banka pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce. 2. Ve věci byl dne 22.7.2021 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 8.10.2019 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115 a občanského soudního řádu. 4. Provedeným dokazováním, a to předloženými písemnými důkazy vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 11.8.2015 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr kontokorentní do limitu 10 000 Kč. Dne 9.3.2020 byl prohlášen úvěr za splatný. Dne 21.1.2021 postoupila banka pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávka na žalobce. Přes výzvy žalobce žalovaná dlužnou částku nezaplatil. 5. Soud po právní stránce prokázané skutečnosti hodnotil takto: 6. Dle § 3028 odst. 1 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne účinnosti tohoto zákona. 7. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, žalovaný na jejím základě úvěr čerpal, ale řádně v souladu se smlouvou nesplácel, proto došlo k jeho zesplatnění a následně postoupení pohledávky na nynějšího žalobce. Nárok žalobce má soud za prokázaný, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků smluvních i zákonných dle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 9. Žalobce byl ve věci úspěšný, dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu má proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 800 Kč, právního zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. za 3 úkony po 300 Kč, 3krát 100 Kč paušál, 21 % DPH, celkem 2 252 Kč.