3 C 340/2021-50 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 2.12.2020 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 16 100 Kč, kapitalizovaných úroků 8 051,62 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 716,88 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že dne 22.6.2015 uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 17 400 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, zaplatila pouze 1 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2020 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že smlouvu uzavřela, převzala 10 000 Kč, požadovali po ní jen občanský průkaz, jiné doklady nechtěli, ani výpis z účtu ani doklad o mzdě. V době půjčky byla žalovaná zaměstnána u městského úřadu na úklidových pracích s příjmem asi 6- 7 000 Kč. V době uzavření půjčky měla žalovaná v péči dceru, nyní je vedeno řízení o pěstounské péči, žalovaná je nezaměstnaná, žádala poskytnutí výhody splátek. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 22.6.2015 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce 17 400 po 300 Kč týdně. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem. 5. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za právní úkon lichevní povahy. U půjčky poskytnuté ve výši 10 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 7 400 Kč více než zapůjčených 10 000 Kč, což představuje roční úrok 66,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr, resp. je zřejmé, že právní zástupce žalobce vycházel z toho, že měsíční příjmy domácnosti žalovaného činí 18 500 Kč, a to 9 000 Kč mzda, 3 000 Kč další příjmy a 6 500 Kč další podpory, což neměl zjevně nikterak doloženo. Soud ověřil, že v době před uzavřením smlouvy o půjčce pobírala žalovaná přídavek na dítě 500 Kč měsíčně, je matkou jednoho dítěte, nar. v r .2009, nepobírala žádný důchod, v době před uzavřením smlouvy o půjčce byla zaměstnána u firmy [jméno], kde za dva měsíce předcházející půjčce obdržela pouze 715 Kč, neboť za celou tuto dobu odpracovala jen 3 dny.. Žalobce si musel být vědom, že žalovaná nebude schopna půjčku splácet. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovanou z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce. 6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 22.6.2015 převzala od žalobce (jeho právního předchůdce) 10 000 Kč, na úhradu dluhu již zaplatila 1 300 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala 10 000 Kč a zaplatila 1 300 Kč, je zřejmé, že zbývá k zaplacení 8 700 Kč, do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, když soud vzhledem k sociální situaci žalované jí povolil splátky tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ve zbytku žaloba byla zamítnuta. 7. S ohledem na částečnou úspěšnost ve sporu soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.