4 C 278/2021-77 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vypořádání společného jmění účastníků s tím, že manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 18.6.2019. V žalobě vymezil předmět vypořádání – lze odkázat na výrokovou část rozsudku. Hlavní součástí společného jmění byla bytová jednotka, dále dluh u [právnická osoba] z titulu hypotečního úvěru, který je navázán na onu bytovou jednotku. Movité věci představující víceméně vybavení bytu sám žalobce označil za věci, které mají minimální hodnotu bez vlivu na vypořádací podíl. Žalobce současně uplatnil vnos na pořízení bytové jednotky s tím, že jde o prostředky obdržené darem od jeho rodičů. Dále uplatnil tu skutečnosti, že v době po rozvodu hradil splátky hypotečního úvěru ze svých výlučných prostředků. Původně žalobce navrhoval, aby bytová jednotka byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani se nedostavila k prvnímu jednání. Následně u druhého jednání pak prezentovala svůj zájem o přikázání bytové jednotky do svého vlastnictví s tím, že je schopna žalobci vyplatit vypořádací podíl. Žalovaná potvrdila, že splátky hypotečního úvěru po rozvodu hradí žalobce. Skutková zjištění 3. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23.5.2019, č.j. 4 C 33/2019-12 vyplývá, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 18.6.2019. 4. Z posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 17.6.2022 bylo zjištěno, že aktuální tržní cena předmětné bytové jednotky včetně příslušných spoluvlastnických podílů na budově a pozemku činí 2, 750.000 - Kč. 5. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že od 18.6.2019 (PM rozvodu) bylo na hypoteční úvěr účastníků uhrazena částka 118.924,92 Kč. K doplacení zbývá částka 124.564,01 Kč. 6. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu žalobce ke dni 18.6.2019 činil - 5.197 - Kč (debet). 7. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu žalované ke dni 18.6.2019 činil 5.348,61 Kč. 8. Z kupní smlouvy ze dne 4.2.2002 bylo zjištěno, že účastníci koupili předmětnou bytovou jednotku společně za trvání manželství. Kupní cena byla sjednána ve výši 57.229 - Kč, podle smlouvy měla být kupní cena zaplacena ve třech splátkách po 19.076 - Kč se splatností první splátky ke dni podpisu smlouvy, druhá splátka do jednoho roku od podpisu smlouvy a třetí splátka do dvou let od podpisu smlouvy. 9. Ze sdělení Města Chrudim ze dne 20.6.2022 vyplývá, že kupní cena za bytovou jednotku byla zaplacena ve dvou splátkách, první splátka byla zaplacena dne 18.2.2002 ve výši 38.152 - Kč, druhá splátka byla zaplacena dne 7.4.2004. 10. Z darovací smlouvy ze dne 30.1.2002 bylo zjištěno, že rodiče žalobce darovali žalobci finanční částku 60.000 - Kč za účelem odkoupení bytové jednotky. Posouzení věci 11. Při vypořádání soud postupoval podle hledisek uvedených v ust. § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku. V daném případě nebyl rozsah společného jmění určeného k vypořádání účastníky sporován. V průběhu řízení dospěli oba účastníci ke shodnému stanovisku, že bytová jednotka bude přikázána žalované s tím, že žalovaná vyplatí žalobci vypořádací podíl. Soud toto shodné stanovisko pochopitelně respektoval a bytovou jednotku přikázal do vlastnictví žalované. Vzhledem k tomu, že na bytu vázne zástavní právo k zajištění pohledávky [právnická osoba] z titulu hypotečního úvěru, byl žalované přikázán k úhradě i tento dluh (jde o aktuální zůstatek dluhu ve výši 124.564,01 Kč). Současně soud přikázal do vlastnictví žalované veškeré vybavení bytu – toto řešení považuje za logické, neboť jde o věci užívané dlouhodobě právě v onom bytě. I sám žalobce v žalobě poukázal na to, že jde o věci minimální hodnoty. Naproti tomu je žalobci přikázáno osobní vozidlo, které jistě i s ohledem na rok výroby (1999) má rovněž nepatrnou cenu. Každému z účastníků je pak přikázáno i jedno jízdní kolo a jeden notebook. Každému z účastníků byl přikázán i účet vedený na jeho jméno, v případě žalobce se jednalo o záporný zůstatek, tedy v podstatě dluh. 12. Při výpočtu vypořádacího podílu soud vycházel z ceny bytové jednotky 2, 750.000 - Kč a z kladného zůstatku na účtu žalované u [právnická osoba] ve výši 5.348,61 Kč. Aktiva společného jmění tedy činí 2, 755.348,60 Kč. Pasiva společného jmění představuje zůstatek hypotečního úvěru u [právnická osoba] ve výši 124.564,01 Kč, peněžní částka zaplacená na umoření hypotečního úvěru žalobcem po rozvodu manželství ve výši 118.924,92 Kč, záporný zůstatek na účtu žalobce u [právnická osoba] ve výši 5.197 - Kč a dále vnos žalobce představující první splátku kupní ceny bytové jednotky valorizovanou o inflaci ve výši 58.331 - Kč. Pasiva společného jmění tak činí celkem 307.016,93 Kč. Každý z účastníků by tak měl obdržet jmění odpovídající jedné polovině rozdílu aktiv a pasiv (tedy polovinu čisté hodnoty společného majetku), rozdíl aktiv a pasiv (čistá hodnota) činí 2, 448.331,70 Kč, každý z účastníků by tak měl obdržet majetek v hodnotě 1, 224.165,80 Kč. Žalovaná obdrží majetek v hodnotě 2, 630.784,60 Kč (obdrží všechna aktiva v hodnotě 2, 755.348,60 Kč, z pasiv pak povinnost k doplacení zůstatku hypotečního úvěru ve výši 124.564,01 Kč, rozdíl činí uvedenou částku). Její podíl má činit 1, 224.165,80 Kč, obdrží však o 1, 406.618,80 Kč více, tuto částku proto musí vyplatit jako vypořádací podíl žalobci (jeho podíl je oproti polovině čisté hodnoty majetku vyšší proto, že ve prospěch žalobce je třeba přičíst větší objem pasiv, než v případě žalované; jde o vnos žalobce ve výši 58.331 - Kč, úhrady hypotečního úvěru po rozvodu ve výši 118.924,92 Kč a debet na účtu ve výši 5.197 - Kč). K vyplacení vypořádacího podílu byla stanovena lhůta jeden měsíc, což by podle vyjádření žalované mělo být dostačující. 13. Pokud jde o vnos žalobce – první splátka kupní ceny bytové jednotky, pak soud má za prokázané, že tyto prostředky představovaly výlučný majetek žalobce, jednalo se o peněžní částku, kterou žalobci darovali jeho rodiče (výluka ze společného jmění dle § 709 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku) Tyto prostředky odpovídající první splátce ve výši 38.152 - Kč pak byly prokazatelně použity na pořízení bytové jednotky (blízká časová souvislost mezi poskytnutým darem ze dne 30.1.2002 a zaplacením první splátky dne 18.2.2002). Nicméně jako vnos byla soudem uznána pouze tato první splátka. Druhá splátka kupní ceny byla zaplacena až 7.4.2004, tedy více jak dva roky po poskytnutí daru a v takovém případě soud nemá za prokázané, že tyto prostředky pocházejí z daru rodičů žalobce. Částka 38.152 - Kč pak byla valorizována podle § 742 odst. 2 občanského zákoníku o inflaci – soud postupoval podle průměrné roční míry inflace v letech 2002 až 2021, kterou zjistil z webových stránek Českého statistického úřadu. Za dvacet let tak byla částka 38.152 - Kč navýšena o inflaci na částku 58.331 - Kč. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu jedné ze stran. 15. Současně bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti obou účastníků nahradit státu náklady za zpracování znaleckého posudku, a to rovným dílem.