4 C 37/2022-32 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla dne 26.9.2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejím základě poskytl žalobce žalované 25.000 - Kč, žalovaná měla tuto částku vrátit a k tomu i úplatu za poskytnutí zápůjčky ve výši 21.268 - Kč. Celkovou částku 46.268 - Kč měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 772 - Kč, splatnost první splátky nastala 3.10.2016. Do dne podání žaloby uhradila žalovaná částku 13.830 - Kč. 2. Dále žalovaná uvedla, že mezi účastníky byla dne 21.12.2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejím základě poskytl žalované 25.000 - Kč, žalovaná měla vedle této částky uhradit též úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 21.268 - Kč, celkem tedy měla žalovaná uhradit 46.268 - Kč v 60 týdenních splátkách po 772 - Kč, splatnost první splátky nastala dne 28.12.2016. Do dne podání žaloby uhradila žalovaná částku 4.044 - Kč. Podle čl. 16 smluvních podmínek požaduje žalobce též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, za období od 22.2.2018 do 6.9.2021, žalobce však s ohledem na ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru požaduje pouze částku 12.500 - Kč. 3. Následně žalobce podáním ze dne 27.6.2022 vzal žalobu částečně zpět, v podstatě v tom rozsahu, který přesahuje nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce tedy setrval na požadavku na úhradu rozdílu mezi tím, co žalované poskytl, a tím, co mu žalovaná uhradila. V rozsahu zpětvzetí žaloby proto soud řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil 4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Zjištěné skutečnosti 5. Mezi účastníky, žalobcem jako poskytovatelem úvěru, žalovanou jako dlužníkem, byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce s parametry uvedenými v odstavcích 1 a 2 odůvodnění. Právní posouzení 6. Obě uzavřené smlouvy o zápůjčce soud hodnotí jako smlouvy absolutně neplatné pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti žalované (§ 86 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Vztah mezi účastníky tak soud vypořádává jako bezdůvodné obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná od žalobce obdržela 2 x 25.000 - Kč, vrátila však pouze 13.830 - Kč, resp. 4.044 - Kč. Rozdíl těchto částek je povinna žalobci vrátit včetně příslušného zákonného úroku z prodlení. V této části bylo žalobě vyhověno. Ve zbytku bylo řízení ke zpětvzetí žaloby zastaveno. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., zastavení řízení zavinil žalobce svým zpětvzetím, v rozsahu vyhovění žalobě byl naopak žalobce úspěšný. Z tohoto hlediska měla větší úspěch ve věci žalovaná, měla by tak právo na poměrnou výši nákladů řízení, ty jí však nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.