8 C 183/2021-60 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku p. [parcelní číslo], k. ú. [obec], jehož je z jedné poloviny spoluvlastnicí a druhý podíl v rozsahu jedné poloviny celku je v katastru nemovitostí zapsán pro [celé jméno původní účastnice], jejíž osobní a identifikační údaje jsou neznámé. Žalobkyně uvedla, že jediné údaje o [celé jméno původní účastnice] získala z pozemkové knihy, posledním úředním záznamem ve vztahu k předmětnému pozemku je listina nazvaná Seznam majetku nemovitého a práv s nemovitostmi spojených z 26. 9. 1919, který odkazuje na odevzdací listiny z 22. 2. 1908 a z 27. 3. 1916, ve kterých je uvedena [celé jméno původní účastnice] jako spoluvlastník v rozsahu jedné poloviny pozemků. Této osobě by dnes muselo být nejméně 120 let, nenachází se v evidenci obyvatel České republiky, je zřejmé, že již nežije a její dědicové nejsou známi. Žalobkyně uvedla, že nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, navrhla, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a navrhla, aby pozemek byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví proti finančnímu vypořádání. 2. Dědicům po [celé jméno původní účastnice], kteří nejsou známi, soud ustanovil opatrovníkem advokátku, která ve vyjádření k žalobě uvedla, že navrhované řešení vidí jako jediné možné, navrhla, aby soud při zjištění výše vypořádacího podílu vycházel ze znaleckého posudku opatřeného soudem, kterým byla zjištěna tržní cena předmětného pozemku. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek p. [parcelní číslo], k. ú. [obec], je zapsán ve vlastnictví [celé jméno původní účastnice] z jedné poloviny a žalobkyně [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa], také z jedné poloviny. Z tohoto výpisu bylo zjištěno, že do katastru nemovitostí byl přenesen zápis z pozemkové knihy, konkrétně vložky [číslo], katastrální území Chrudim, to pro zápis vlastnictví [celé jméno původní účastnice] a v případě žalobkyně bylo vycházeno z usnesení soudu o dědictví Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci [číslo jednací] ze dne 2. 12. 2010. 4. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] ze dne 6. 12. 2021 soud zjistil, že znalcem byla určena cena předmětného pozemku ve výši 1.730.000 Kč, a to k datu 6. 12. 2021. 5. [příjmení], jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky (§ 1115 odst. 1 občanského zákoníku). 6. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§1143 občanského zákoníku). 7. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně s [celé jméno původní účastnice] jsou spoluvlastnicemi předmětného pozemku [anonymizováno], k. ú. [obec]. Žalobkyně uvedla, že není ochotna setrvávat dále ve spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, navrhla zrušení spoluvlastnictví a přikázání pozemku do jejího výlučného vlastnictví. Soud si je vědom toho, že pozemek vždy lze dělit. V daném případě ale druhým spoluvlastníkem jsou osoby neznámé, byl by založen stav, podle kterého by oddělená část zůstala ve vlastnictví neznámých osob, jedná se o stav nežádoucí, proto soud k reálnému rozdělení nepřistoupil a celou věc s ohledem na její řádné využití přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. Soud zajistil ocenění předmětného pozemku soudem určeným znalcem a z tohoto ocenění také vycházel při zjištění výše pořádacího podílu, který uložil žalobkyni žalované uhradit. Žalobkyně sice do spisu založila znalecký posudek, která sama zajistila, tento posudek zjistil nižší cenu pozemku, než soudem ustanovený znalec. Soud k tomuto posudku ale nepřihlížel, soudem ustanovený znalec se soudu jeví jako objektivnější, proto částku k vypořádání určil podle jeho znaleckého posudku. 8. Vzhledem k tomu, že žalovanými jsou osoby neznámé a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, podle kterého s ohledem na plný úspěch žalobkyně ve věci by jim soud uložil, aby žalobkyni nahradili jí vynaložené náklady, by bylo pouze formálním výrokem, postupoval ve věci náhrady nákladů řízení soud podle § 150 o.s.ř. a žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 9. Podle výsledku řízení potom rozhodl i o náhradě nákladů řízení státu, to podle § 148 odst. 1 o.s.ř. 10. Soud zároveň přiznal opatrovníkovi žalovaných právo na odměnu za jejich zastoupení, za 2 hlavní úkony právní pomoci po 5.000 Kč podle advokátního tarifu ve znění platném do 31. 12. 2021 a za 2 hlavní úkony ve výši 11.780 Kč podle advokátního tarifu ve znění platném od 1. 1. 2022, dále 4x režijní paušál 300 Kč.