8 C 320/2021-104 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 10.500 Kč s úroky a úroky z prodlení s tím, že se žalovanou uzavřel dne 2. 10. 2018 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které byl žalované poskytnut úvěr 10.000 Kč formou povoleného přečerpání jejího účtu, byl dohodnut úrok 18,9% ročně, způsob čerpání i způsob splácení, žalovaná úvěr čerpala, ale nesplácela, proto žalobce využil sjednaného práva, prohlásil úvěr za splatný 30. 9. 2020 a žalovanou vyzval k úhradě celého dluhu najednou s tím, že žalovaná na jistině dluží 10.000 Kč, na poplatcích 500 Kč a dále kapitalizované úroky a úroky z prodlení, které je potom povinna hradit i následně ve sjednané výši. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Z úvěrové smlouvy [číslo], ze dne 2. 10. 2018 uzavřené mezi žalobcem jako věřitelskou bankou a žalovanou jako klientem a dlužníkem soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu žalované číslo [bankovní účet] byl sjednán úvěrový limit 10.000 Kč, dohodnut úrok 18,9% ročně, RPSN 31,08% ročně, poplatek 500 Kč za výzvy žalobce, způsob čerpání i způsob splácení a nedílnou součástí smlouvy její strany učinili obchodní podmínky žalobce pro povolené přečerpání účtu. 4. Z oznámení žalobce ze dne 2. 10. 2020 soud zjistil, že pro opakované porušování smluvních ujednání banka úvěr žalované zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu najednou s tím, že dlužná částka činila 11.634,34 Kč. 5. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že k datu 26. 7. 2021 činil dluh žalované na jistině 10.000 Kč, na poplatcích 500 Kč, na obchodních úrocích 2. 465,04 Kč a na úrocích z prodlení 717,10 Kč. 6. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 obč. zákoníku). 7. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru v jejímž rámci uzavřel i smlouvu o kontokorentním úvěru, kterou byl dohodnut debetní limit kontokorentu ve výši 10.000 Kč, byl sjednán způsob čerpání i splácení tohoto úvěru, jeho úročení, že žalovaná úvěr čerpala, ale překročila sjednaný debetní limit, přes výzvy banky tento nevyrovnala opakovaně, proto banka od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu najednou. Výše dluhu byla prokázána výpisem z úvěrového účtu žalované. Takto shledal soud žalovaný nárok za spolehlivě prokázaný a bylo na žalované, aby prokázala splnění žalovaného dluhu. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaná úhradu dluhu ani netvrdila ani neprokázala. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byla žalovaná skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 8. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 300 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč a 21 % DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce. 9. Vzhledem k tomu, že se soudu nedařilo doručovat žalované na známou adresu v cizině, kterou soud zjistil i z registru obyvatel Slovenské republiky, byl žalované ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o.s.ř. a opatrovníkem byl ustanoven advokát, který žalovanou v řízení zastupoval. Tento advokát za zastoupení žalované vyúčtoval odměnu a hotové výlohy za dva hlavní úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě věci a vyjádření a 2x režijní paušál 300 Kč, to vše s 21% DPH. Takto důvodně účtovanou odměnu opatrovníka a náhradu výloh soud ustanovenému opatrovníkovi žalované přiznal. Vzhledem k tomu, kdo to byla žalovaná, která zavinila, že jí nebylo možno doručovat, a to ani na známou adresu v cizině, která byla adresou jejího trvalého pobytu a v České republice nebyla její adresa uvedena, a to ani na úvěrové smlouvě, byla to žalovaná, kdo zavinila vynaložení výloh na ustanovení jejího opatrovníka s tím, že tyto výlohy za řízení hradil stát. Z toho důvodu soud žalované uložil, aby tyto náklady státu nahradila.