103 C 14/2023-94 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaná smlouvu podepsala dne 16.8.2017. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 58 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,78 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 873 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění nezaplatila ničeho. U splátek, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení delším než 30 dnů, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty 499 Kč, a dále u splátek, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení delším než 15 dnů, vzniklo žalobci právo náhrady nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení dále došlo k zesplatnění úvěru, a to k datu 26.11.2017. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši 68 967 Kč byla povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z nové jistiny je dále žalovaná povinna hradit úroky z prodlení až do jejího zaplacení. Dále dle smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaná nezaplatí po zesplatnění novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0, 1% z dlužné jistiny denně, tj. od 28.11.2017 až do jejího úplného zaplacení. Bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží: a) na nové jistině 68 967 Kč b) smluvní pokuta 998 Kč c) náhrada nákladů 400 Kč d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru počínaje dnem 28.11.2017 zaplacení, k datu vyhotovení žaloby 28 002 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající původní jistině úvěru v nominální sazbě 75,92 % ročně z částky 58 000 Kč od 28.11.2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem řádně a včas předvolána. 3. Provedeným dokazováním, a to návrhem na uzavření smlouvy, kartou klienta, dokladem o vyplacení částky 58 000 Kč, výpisy z účtu žalované, hodnocením klienta, výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou, bylo zjištěno: Mezi účastníky, žalobcem jako úvěrujícím, žalovanou jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku 58 000 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit, činila 185 904 Kč. Celková výše měsíční splátky 3 873 Kč, počet splátek 48. Zápůjční úroková sazba činila 108,78 % ročně. Bylo dohodnuto, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru až do doby její úplné úhrady. Bylo dohodnuto, ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, pokud je v prodlení 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, splatnými se stávají celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění, smluvní pokuty. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru je splatná ke dni zesplatnění. Nezaplatí-li dlužník po zesplatnění úvěru v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, má povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to od zesplatnění do jejího úplného zaplacení. 4. Žalovaná byla vyzývána k zaplacení dlužných splátek a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byla následně informována. 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta. 6. Před uzavřením smlouvy byl žalovanému poskytnut předsmluvní formulář, kde jsou shrnuty parametry úvěru. 7. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky. Prokázané skutečnosti hodnotil soud po právní stránce takto: 8. Soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, tedy jako právní jednání podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Jde o absolutní neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Rozpor s dobrými mravy je spatřován ohledně smlouvy jako celku, nejde tedy o rozpor s dobrými mravy ohledně oddělitelné části smlouvy nebo některého dílčího ujednání. Konkrétně rozpor s dobrými mravy spočívá v naprosto nepřiměřená výše úroku za poskytnutí úvěru – ten byl sjednán ve výši 108,78 % ročně, přesahuje výrazně běžnou úrokovou míru. Jde o lichvu. Navíc úrok i po zesplatnění nabíhá až do zaplacení původní jistiny; zde je sice určité omezení, ovšem s ohledem na výši tzv. celkové částky, která má být zaplacena, jde v případě maximálního úroku o sumu, která více než výrazně převyšuje poskytnutý úvěr. Při zesplatnění úvěru dojde k vytvoření tzv. nové jistiny úvěru, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny a nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění, není-li tato nová jistina zaplacen okamžitě v den zesplatnění, nabíhá velmi vysoká smluvní pokuta navíc počítaná z tzv. nové jistiny úvěru, a to až do okamžiku zaplacení celé nové jistiny, v případě prodlení s úhradou byť části jedné splátky je účtována smluvní pokuta za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení. 9. Soud nepovažuje za problematickou pouze úrokovou sazbu, ale smlouvu jako celek – vedle úroků též celý systém smluvních pokut, přirůstání nezaplacených úroků k jistině, formu a vizuální stránku smlouvy a způsob jejího uzavření, všechny tyto skutečnosti je přitom nutné hodnotit komplexně a nikoli izolovaně. Pokud je smlouva jako celek v rozporu s dobrými mravy, pak je neplatná celá a v podstatě je na věc třeba pohlížet tak, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo. 10. Soud má za to, že smlouva je neplatná i s ohledem na ust. § 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalované. Z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházel z příjmu žalované, ten byl ověřen, ale z podkladů vyplývá, že žalovaná pobírá od úřadu práce příspěvek na živobytí ve výši 8 006 Kč, přídavky na děti 1 220 Kč měsíčně, rodičovský příspěvek 7 600 Kč, Z dokladů vyplývá, že žalovaná je matkou 3 nezletilých dětí, které s ní žijí ve společné domácnosti, na jedno z dětí jí byl přiznán příspěvek na péči 2000 Kč. Byly doloženy výpisy z účtu žalované za měsíce květen, červen, červenec 2017, dle kterých měla konečný zůstatek v jednotl. měsících 42,94 Kč, 1 989, 38 Kč, 80,38 Kč. Z podkladů nevyplývá charakter bydlení žalované, ale ať byl jakýkoliv, je nereálné, že by mohly platby spojené s užíváním bytu včetně inkasa činit 1 400 Kč měsíčně, jak má žalobce uvedeno v hodnocení klienta, je všeobecně známo, že takové výdaje, a to i u těch nejmenších bytů, se pohybují kolem 5 000 Kč měsíčně. V podkladech není vůbec specifikováno bydlení žalované, ale v žádostech o sociální dávky uvádí jako společně posuzované osoby partnera a 3 nezletilé děti, tedy pětičlennou rodinu, která zcela zjevně žije jen ze sociálních dávek různého charakteru. Žalobce si musel být vědom, resp. musel být srozuměn s tím, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet. 11. Soud tedy vypořádání vztahu mezi účastníky podrobuje režimu bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku je tak žalovaná povinna žalobci vrátit to, co od něj obdržela a dosud nevrátila – jde o její majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalované částku 58 000 Kč, tuto částku je žalovaná povinna vrátit. V žalobě bylo potvrzeno, že žalovaná na úhradu dluhu nezaplatila ničeho. Ostatně, pokud žalovaná něco na úhradu dluhu zaplatila, bylo na ní, aby to tvrdila a prokázala, žalovaná ale zůstala po celé řízení zcela pasivní. Do částky 58 000 Kč bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován od 28.11.2017. Žalobce má právo požadovat úrok z prodlení z dosud nevrácené částky podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Je-li neplatná smlouva o úvěru, je neplatné i ujednání o smluvní pokutě. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu, s ohledem na částečnou úspěšnost, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.