103 C 5/2023-38 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 16.2.2023 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení 150 129 Kč se smluvní pokutou ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení od 1.1.2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že účastnice byly kamarádky, žalobkyně půjčila žalované v období od dubna 2021 do července 2021 částku 33 100 Kč na nákup kosmetických balíčků, jejichž prodejem se žalovaná živila. Dále pak žalobkyně poskytla žalované další půjčku 24 400 Kč na kauci na nájemní bydlení. Žalobkyně si na to musela vzít u banky úvěr. Žalovaná ale prostředky použila opět na nákup kosmetických balíčků. Další půjčku 63 356 Kč poskytla žalobkyně žalované na pokrytí nákladů nového bydlení a vystěhování. Další půjčku 16 000 Kč poskytla žalobkyně žalované na kauci na zajištění jejího bydlení. Žalobkyně musela vynaložit další prostředky na konsolidaci svých půjček, a to 2 473 Kč a jejich pojištění 16 800 Kč Celkem tak výše půjčených prostředků včetně nákladů činila 156 129 Kč. Žalovaná vrátila žalobkyni v červenci 2021 částku 1 000 Kč a v lednu 2023 částku 5 000 Kč. Následně žalovaná podepsala uznání dluhu a zavázala se jej uhradit do 31.12.2022, což neučinila. Pro případ nesplnění závazku si účastnice dohodly smluvní pokutu 0,3 % z neuhrazené částky denně. 2. Podáním ze dne 27.2.2023 žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty za dobu od 17.2.2023 do zaplacení, v této části bylo řízení usnesením ze dne 27.2.2023 zastaveno. 3. Ve věci byl dne 18.4.2023 vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor s tím, že navrhuje splácení po 5 000 Kč měsíčně. 4. Podáním ze dne 7.6.2023 žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně 10 000 Kč, v této části bylo řízení usnesením ze dne 19.6.2023 zastaveno. 5. Z uznání sluhu a dohody o úhradě dluhu z 7.3.2022 bylo zjištěno, že žalovaná uznala co do důvodu i co do výše dluh vůči žalobkyni ve výši 156 129 Kč, zavázala se jej splatit do 31.12.2022 pod sankcí 0,3 % denně z dlužné částky. 6. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení předsporovou výzvou ze dne 7.2.2023. 7. Žalovaná se k jednání ve věci nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána, k věci samé se krom odporu proti platebnímu rozkazu nevyjádřila. 8. Z výpovědi žalobkyně při jednání ve věci dne 31.8.2023 bylo zjištěno, že chtěla pomoci žalované, která se vrátila z protialkoholního léčení a propustili ji z práce, nastartovat nový život. Půjčovala jí peníze, pomáhala jí shánět práci i bydlení, nechala ji u sebe bydlet zadarmo. Postupně jí napůjčovala peníze tak, jak je uvedeno v žalobě, dokonce si sama musela vzít půjčku, aby mohla žalované peníze poskytnout. Žalovaná žalobkyni podepsala uznávací prohlášení, ale splátky tak, jak se zavázala neplatila, zaplatila pouze 11.7.2023 částku 1 000 Kč a dne 21.7.2023 částku 2 000 Kč, o částku 3 000 Kč žalobkyně vzala žalobu zpět. 9. Dle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Dle § 2048, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Ohledně částky, do které byla žaloba vzata zpět, bylo řízení zastaveno dle § 96, odst.1-4 občanského soudního řádu. Ve zbývající části žalovaného nároku vzal provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi účastnicemi byly uzavírány smlouvy o zápůjčce, kdy žalobkyně jako zapůjčitel poskytla žalované jako vydlužiteli postupně částku 150 129 Kč, kterou žalovaná sice uznala, ale nevrátila. Uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku, že dluh ke dni uznání existoval. Ostatně žalovaná existenci dluhu ani nezpochybňovala, žádala pouze poskytnutí výhody splátek. Soud shledal žalobu jako důvodnou a plném rozsahu jí vyhověl. Výhodu splátek soud žalované neposkytl, neboť sama nedodržovala ani splátky, ke kterým se zavázala uznávacím prohlášením, ani splátky tak, jak žádala v odporu proti platebnímu rozkazu, není tedy důvodu předpokládat, že by splátky hradila. Žalovaná by si měla uvědomit, že žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu i za období od 17.2.2023, kdy částka 0,3% denně představuje 9 % měsíčně, což jen při dluhu 137 129 Kč představuje částku 12 342 Kč za každý měsíc, který je žalovaná v prodlení, dále že by se žalobkyně mohla domáhat i zákonného úroku z prodlení, který dosud neuplatnila, a je jen na žalobkyni, zda tyto nároky proti žalované případnou další žalobou uplatní. 13. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto proti žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku 1 713 Kč (§ 142, odst.1 občanského soudního řádu). 14. Žalobkyně byla částečně osvobozena od soudního poplatku (do 80 %), zbývající část poplatku dle ust. § 2, odst.3 z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích proto musí uhradit žalovaná a tento činí dle sazebníku soudních poplatků 6 852 Kč.