11 C 203/2022-59 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem ze dne 28.6.2021 podaného u místně nepříslušného soudu se žalobce domáhal žalovaném zaplacení: a) 756 - Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 19.2.2011 do zaplacení; b) 10.020 - Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 1.4.2010 do zaplacení a c) 2.300 - Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 3.9.2009, z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého nevrácením nesplacené úvěrové jistiny ze tří úvěrů (z let 2008 a 2009), kdy žalobce, na nějž věřitel ([právnická osoba]) pohledávku postoupil, marně vyzval žalovaného k jejímu vrácení. 2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání (§ 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) 3. Ze smluv o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že věřitel poskytl žalovanému:a) dne 10.12.2009 částku 8.000 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 58), z níž žalovaný do 26.2.2016 vrátil jen 7.244 - Kč (č.l. 4) a dluží tak 756 - Kč; b) dne 4.3.2009 poskytl věřitel částku 20.000 - Kč (č.l. 59), z níž 26.2.2016 vrátil jen 9.980 - Kč (č.l. 5) a zbylých 10.020 - Kč dluží a c) dne 20.8.2008 poskytl věřitel částku 10.000 - Kč (č.l. 60), z níž do 26.2.2016 vrátil jen 7.700, Kč (č.l. 6) a zbylých 2.300 - Kč dluží. Žalovaný přes výzvu dluh nezaplatil. Věřitel postoupil pohledávku žalobci, což oznámil žalovanému. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval. Právní posouzení 4. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku. 5. Věřitel prokazatelně poskytl žalovanému výše uvedenou jistinu, kterou žalovaný vrátil jen z části a zbytek dluží (viz bod (3)). Jde o plnění bez právního důvodu. Žalovaný je povinen tuto částku žalobci vrátit, neboť věřitel na něj pohledávku postoupil podle § 1879 občanského zákoníku. Současně má žalobce též nárok na úroky z prodlení z této částky podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění platném v době, kdy nastalo prodlení, ve výši stanovené § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb., ve znění platném v době, kdy nastalo prodlení, za dobu ode dne následujícího po uplynutí přiměřené lhůty k vrácení poskytnutých prostředků, do zaplacení, kdy část úroků z prodlení za dobu do postoupení pohledávky žalobce vyčíslil pevnou částkou (kapitalizoval je). 6. Poněkud složitá a méně přehledná podoba úroku z prodlení vychází z tehdy platného znění citovaného vládního nařízení, které zakotvilo pololetní změny úročení v případě vývoje vztažné sazby ČNB, a to i do budoucna. 7. Námitka promlčení nebyla vznesena. 8. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl (výrok I.). 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 - Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“. Žalobce má nárok na odměnu ve výši 3 krát 300 - Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 advokátního tarifu), na režijní paušál ve výši 3 krát 100 - Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), navýšení o 21 % DPH v částce 252 - Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2.252 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce. 10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.