11 C 352/2022-45 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 31. 8. 2022 domáhal, aby mu žalovaný zaplatil výše uvedené částky s úrokem z prodlení v zákonné výši, z titulu dluhu ze smlouvy o dodávce plynu. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud hodlal věc projednat a rozhodnout podle. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne 15. 12. 2014 smlouvu o dodávce plynu na dobu dvou let, konkludentně prodlužovanou vždy na další dvě léta (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 14 druhá strana, dále„ p.v.“) a žalovaný podepsal seznámení se s jejími podmínkami (č.l.15 p.v.). Žalobce vystavil žalovanému vyúčtování spotřeby energie za období: od 9.7. 2020 do 13.7.2021 na částku 7.565,96 Kč, splatnou dne 4.8.2021 (č.l. 15); jakož i za období od 14.7.2021 do 21.9.2021 na 1.380,97 Kč splatnou dne 13.10.2021 (č.l. 19), jakož i 100 - Kč za upomínací úkony, splatnou 15.7.2021 (č.l. 21 p.v.) a 6.000 - Kč za nedodržení závazku odběru (400 - Kč měsíčně za dobu od 21.9.2021 do 22.12.2022, tj. 15 měsíců), splatných dne 4.10.2021 (č.l. 26 p.v.), což celkem činí 15.046,93 Kč. Žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním návrhům neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Nárok žalobce byl posouzen jako důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva (§ 2079 a násl. obč. zákoníku) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje dodavatel plynu dodávat tuto energii vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu a účastník trhu se zavazuje zaplatit za ni cenu (§ 72 zák. č. 458/2000 Sb.). Z uzavřené smlouvy vyplývala pro žalobce povinnost dodávat žalovanému energii po dohodnutou dobu, žalovaný měl naproti tomu povinnost za odebranou energii zaplatit, přičemž smlouva měla trvat dojednanou dobu. Důvodně žalobce uplatnil nárok na smluvní pokutu s oporou v § 2048 občanského zákoníku. Důvodné žalobě soud vyhověl (výrok I). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 800 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 300 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon celkem ve výši 3 krát 400 - Kč, tj. 1.200 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 800 - Kč činí celkem 2.252 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). Rozsah odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání, je dán § 157 odst. 4 o. s. ř. Lhůta k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.