12 C 115/2023-28 — Okresní soud v Chrudimi

1. Svým návrhem soudu doručeným dne 15.8.2023 navrhl [celé jméno osvojitele] osvojení osvojenkyně, kterou je zletilá osoba s tím, že s její matkou žil a žije ve společné domácnosti a osvojenkyni vychovávali společně od roku 2003, v roce 2021 uzavřeli manželství, navrhovatel se o osvojenkyni staral, živil ji a vychovával až do její zletilosti a činí tak i nyní, kdy osvojenkyně studuje. Matka měla na základě rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28.8.2002, č.j. 4 Nc 279/2001-48, který nabyl právní moci dne 19.10. 2002, svěřenou osvojenkyni do výchovy, jakožto dceru z jejího předchozího manželství s [celé jméno účastníka], které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22.1.2003, č.j. 3C 199/2001-23, který nabyl právní moci dne 9.2.2003. Navrhovatel žije s matkou osvojované, osvojovanou [celé jméno osvojenkyně] a zletilým synem matky [jméno] [celé jméno účastníka], [datum narození], ve společné domácnosti v domě, jehož je výlučným vlastníkem na adrese [obec] u [adresa]. Žijí jako spokojená rodina a vztahy mezi nimi jsou velmi dobré. Navrhovatel se významně podílel na výchově a výživě osvojované [jméno] a vykonává veškeré povinnosti jejího otce. Má k [jméno] hluboký citový vztah, který je oboustranný, osvojovaná [jméno] navrhovatele považuje za svého otce a rovněž ho tak oslovuje. Navrhovatel chce osvojovanou osvojit, aby byl zapsán v matrice místo jejího otce. Biologický otec [celé jméno účastníka] o osvojovanou neprojevuje žádný zájem a o její život se nijak nezajímá, a to již od jejího narození. Svého biologického otce [jméno] nezná a vůbec se s ním nevídá. Výživné 1 300 Kč, k jehož úhradě byl povinen na základě rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28.8.2001, č.j. 4 Nc 279/2001-48, otec nikdy nehradil. Svůj postoj a celkový nezájem o osvojovanou vyjádřil otec svým podáním ze dne 17.12.2003 adresovaným Nejvyššímu státnímu zastupitelství v [obec] s úmyslem iniciovat řízení o popření otcovství k tehdy nezletilé osvojované, o němž se matka dozvěděla z přípisu Nejvyšší státní zástupkyně čj. 2NZc 482/2003 ze dne 3.3.2004. Matka osvojované se již v minulosti obrátila na jejího otce s informací o záměru navrhovatele tehdy nezl. [jméno] osvojit ve snaze získat jeho souhlas s nezrušitelným osvojením. Otec je však formálně hlášen k trvalému pobytu v budově Městského úřadu v Chrudimi, na výzvy zaměstnanců městského úřadu si žádnou poštu již dlouhodobě nevyzvedává. Jeho stanovisko k osvojení tedy nebylo možno získat. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že otec zjevně nemá o své dítě zájem, proto jeho souhlasu k osvojení osvojované není třeba, neboť jsou splněny veškeré podmínky pro aplikaci § 819 a 820 občanského zákoníku. Matka osvojované vyslovila s nezrušitelným osvojením zletilé [celé jméno osvojenkyně] navrhovatelem souhlas. Zdravotní stav navrhovatele je dobrý, žije řádným životem, podniká v oboru kovovýroba jako osoba samostatně výdělečně činná, již nemá žádnou vyživovací povinnost, neboť jeho dvě děti z předchozího manželství jsou již dospělé, obě jeho děti se s [jméno] a [jméno] znají, pravidelně navštěvují, mají k sobě sourozenecký vztah. [příjmení] [jméno] je studentkou 2. ročníku [anonymizována tři slova] v [obec]. Navrhovatel se zajímá o výsledky jejího studia, její studium plně finančně zajišťuje. Navrhovatel měl zájem osvojit i zletilého [jméno], neboť s ním má vztah obdobný jako s osvojovanou, jeho otcem však není pan [celé jméno účastníka], a navrhovatel s [jméno] se dohodli, že prozatím tento záměr nebudou realizovat. 2. Soud postupoval podle procesní právní úpravy zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. a jako s účastníky řízení jednal s osvojenkyní, jejím otcem, osvojitelem a manželkou osvojitele, protože bylo navrhováno rozhodnutí i ohledně příjmení. S ohledem na ust. § 847 odst. 3 občanského zákoníku je třeba na osvojení zletilého obdobně použít ustanovení zákona o osvojení nezletilého. To znamená, že v daném případě je třeba k osvojení s ohledem na ust. § 805 občanského zákoníku souhlasu manžela osvojitele. Procesním důsledkem je pak to, že manžel osvojitele je účastníkem řízení. Otec [celé jméno účastníka] zůstal procesně pasivní, ač byl obeslán na adresu trvalého pobytu. 3. Z výslechu manželky navrhovatele, která je zároveň matkou osvojenkyně, bylo zjištěno, že s návrhem manžela souhlasí, manžel má k její dceři [jméno] otcovský vztah. [celé jméno účastníka] nikdy vůči dceři neplnil své otcovské povinnosti. Děti manžela o rozhodnutí ohledně osvojení [jméno] manželem vědí a souhlasí s ním. I syn manželky [jméno] je s ním srozuměn, on sám osvojen manželem být nechce. Podle sdělení NSZ Brno z 3.3.2004 NSZ Brno odmítlo podat žalobu na popření otcovství [celé jméno účastníka] k [celé jméno osvojenkyně] s tím, že nebylo spolehlivě prokázáno, že [celé jméno účastníka] dítě nezplodil. 4. Z rodného listu osvojenkyně bylo zjištěno, že se narodila dne 3.6.2001, jeho otcem je [celé jméno účastníka], [datum narození], matkou [celé jméno osvojitelky], rozená [příjmení], [datum narození]. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství osvojitele a matky osvojenkyně [celé jméno osvojitelky], rozené [příjmení], bylo uzavřeno dne 1.10.2021, oba manželé byli před sňatkem rozvedení, podle rodného listu je otcem navrhovatele [celé jméno osvojitele], narozeného dne [datum], syna [celé jméno osvojitele], narozeného dne [datum], a [jméno] [celé jméno osvojitelky], rozené [příjmení], narozené dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28.8.2002, č.j. 4Nc 279/2001-48, bylo pravomocně k 19.10.2002 rozhodnuto o svěření [celé jméno osvojenkyně] do výchovy a výživy matky a o výživném 1 300 Kč otci. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22.1.2003, č.j. 3C 199/2001-23, bylo pravomocně k 9.2.2003 rozvedeno manželství [jméno] [celé jméno osvojenkyně] a [celé jméno účastníka]. 5. Z výslechu navrhovatele soud zjistil, že žijí ve společné domácnosti dvacet let, o [jméno] se navrhovatel staral od školky do současné doby, kdy studuje vyšší odbornou školu. Navrhovatel by chtěl, aby po něm v budoucnu mohla [jméno] dědit, a proto se rozhodli pro osvojení. Stále žijí ve společné domácnosti. Navrhovatelova stávající rodina nemá s jeho rozhodnutím osvojit [jméno] žádný problém. Vše v návrhu uvedené je pravda. [jméno] navrhovatele oslovuje táto. Podle živnostenského rejstříku navrhovatel podniká v obráběčství od 4.11.1998. Základ daně navrhovatele za rok 2022 dle daňového přiznání činil 453 750 Kč, daň po slevě činila 37 215 Kč. 6. Z výslechu osvojenkyně soud zjistil, že [celé jméno účastníka] vůbec nezná, za svého otce považuje navrhovatele, kterého má velmi ráda a má k němu kladný vztah. Navrhovatel osvojenkyni společně s její matkou i finančně zajišťuje. 7. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 občanského zákoníku), kdy předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. Podle § 846 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1-3 občanského zákoníku zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 850 odst. 2 občanského zákoníku trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. Podle § 851 občanského zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení jen se souhlasem svého manžela. Podle § 852 občanského zákoníku osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. Podle § 840 odst. 2 občanského zákoníku osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem. Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout i před uplynutím doby tří