3 C 100/2011-598 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 31.8.2011 domáhal se žalobce proti žalovanému, aby zřídil za náhradu věcné břemeno cesty přes pozemkové parcely [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. K odůvodnění uvedl, že pozemky [číslo] mají ve společném jmění manželů žalovaní na základě kupní smlouvy ze dne 28.3.2003. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 21.10.1993 [číslo jednací] bylo rozhodnuto o umístění stavby ČOV a kanalizační sběrače [obec]. Jedná se o stavbu čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače, jehož investorem byl žalobce. Stavba byla umístěna též na předmětných pozemkových parcelách. Účastníkem územního řízení byla m.j. i [jméno] [příjmení]. V návaznosti na rozhodnutí o umístění stavby vydal Okresní úřad Chrudim, referát životního prostředí, oddělení vodního hospodářství, dne 22.11.1993 rozhodnutí č.j. ŽP/ VH/233/93 /144/ -1722 o povolení stavby (vodohospodářského díla) - kmenové stoky a ČOV [obec] a kanalizačního sběrače. Na základě toho vybudoval žalobce dílo, které se nachází m.j. na předmětných parcelách. Rozhodnutím Okresního úřadu Chrudim, referátu životního prostředí, oddělení vodního hospodářství ze dne 25.4.1995, č.j. ŽP/ VH/231 .2/95/453/ bylo povoleno trvalé užívání stavby označené jako Čistírna odpadních vod a kmenová stoka [obec]. Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.5.1995. Podle bodu 7) výroku kolaudačního rozhodnutí mělo být na pozemcích dotčených kanalizací řízeno věcné břemeno podle uzavřených smluv o nájmu pozemku a budoucí smlouvě. Ke zřízení věcného břemene ale nedošlo. V době vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí měla pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], předmětné dílo bylo vybudováno s jejím souhlasem. Z jejího potvrzení ze dne 30.11.1994 vyplývá, že vlastní pozemek na stoce [anonymizováno] (louka před [anonymizována dvě slova]) byl uveden do původního stavu. Po smrti [jméno] [příjmení] nabyla předmětné parcely [jméno] [příjmení], která je prodala spolu s dalšími nemovitostmi žalovaným. Dne 24.4.2008 dal žalovaný podnět k zahájení řízení o odstranění stavby Městskému úřadu v Chrudimi, odboru životního prostředí, městský úřad rozhodl dne 24.7.2008 tak, že neshledal důvody pro zahájení řízení o odstranění stavby. Dne 6.9.2010 dal žalovaný žalobci návrh na uzavření dohody o narovnání, podle níž žádal buď nepeněžité plnění (vybudování mostu a lávky) a částku 8 000 000 Kč, nebo částku 10 000 000 Kč (bez peněžitého plnění). Dne 8.3.2011 obdržel žalobce od žalovaného výzvu k mimosoudnímu vyřešení věci, na to žalobce navrhl, že na svůj náklad vybuduje most přes náhon a poskytne náhradu za věcné břemeno ve výši dle znaleckého posudku. Žalobce nemá zajištěn přístup ke stavbě na poz. parcelách [číslo] na základě obligačního práva, proto žádá o zřízení práva cesty dle § 151 o, odst. 3 občanského zákoníku. Žádá, aby soud pomocí znaleckého posudku posoudil nezbytný rozsah práva cesty za účelem přístupu vlastníka stavby, a dále stanovil náhradu za zřízení věcného břemene. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 25.10.2011 tak, že na pozemcích mělo dojít k vybudování kanalizace dle projektové dokumentace. Stavba ale byla provedena v rozporu s projektovou dokumentací a stanovenými podmínkami, když k jejímu umístění došlo v jiném místě, než bylo projektovou dokumentací stanoveno. Byla znehodnocena část pozemků ve vlastnictví žalovaných. Vyústění kanalizace bylo taktéž vybudováno v rozporu s projektovou dokumentací. Potrubí kanalizace, odlehčovací stoka [anonymizováno] byla v rozporu s projektovou dokumentací provedena nikoliv pod úrovní dna náhonu, část náhonu byla zasypána a průtok veden pouze skrz potrubí o průměru 50 cm. Investorovi byla rozhodnutím ze dne 25.4.1995 uložena povinnost uzavřít nejpozději do 31.8.1995 s vlastníky pozemků dotčených kanalizací smlouvu, na základě které dojde ke zřízení věcného břemene, přičemž tato smlouvy nebyla s právními předchůdci žalovaných ani s žalovanými uzavřena. Právní předchůdkyně žalovaných [jméno] [příjmení] podmínila souhlas s provedením stavby podmínkou, že nebude omezena funkčnost náhonu při jeho případném využití k provozu malé vodní elektrárny u domu č [anonymizováno] v obci [obec], který je ve vlastnictví žalovaných. Provedením stavby došlo k radikálnímu snížení průtoku náhonu, jeho soustavnému zanášení a k jeho znehodnocení pro stavbu malé vodní elektrárny. Vzhledem k vybudování stavby v rozporu se stavebním povolením a projektovou dokumentací nebyl ze strany [jméno] [příjmení] ani žalovaných udělen souhlas ke zřízení věcného břemene. Nabídka vybudování mostu přes náhon neřeší skutečnost, že dochází k jeho zanášení právě z důvodu vybudování vyústění kanalizace jiným způsobem, než bylo stanoveno. Žalobce se domáhá další legalizace protiprávního stavu, když při mimosoudních jednáních odmítl provést nápravu nebo uhradit náklady na nápravu současného stavu. Žalobce se domáhá zřízení věcného břemene s tím, že mu vznikne přístup na jiná místa pozemku žalovaných, než na která by měl přístup v případě, že by byla dodržena trasa kanalizace dle projektové dokumentace. Žalovaní žádali zamítnutí žaloby o zřízení věcného břemene, žádali, aby žalobce byl uznán povinným k odstranění stavby, která není provedena v souladu se stavební dokumentací a podmínkami správních rozhodnutí. V případě, že by soud dospěl k závěru, že odstranění stavby není účelné, žádali, aby soud žalobce uznal povinným k takové nápravě vyústění kanalizace, kdy nebude docházet jejím vlivem k zanášení náhonu, tj. jejího přebudování dle původní projektové dokumentace, a stanovil přiměřenou finanční náhradu za znehodnocení pozemků umístěním stavby v rozporu se stavební dokumentací na pozemcích žalovaných. 3. Žalobce doplnil svá tvrzení podáním ze dne 13.12.2011 tak, že se nedomáhá legalizace protiprávního stavu, když na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení a byla řádně zkolaudována. Dílo bylo vybudováno se souhlasem tehdejší vlastnice [jméno] [příjmení], která vlastní rukou potvrdila, že pozemek na stoce [anonymizováno] (louka před [anonymizována dvě slova]) byl uveden do původního stavu. 4. Žalobce doplnil svá tvrzení podáním ze dne 14.2.2014 tak, že kanalizační stoka není černou stavbou. Účastníkem územního a stavebního řízení byla tehdejší vlastnice pozemků [jméno] [příjmení], ta s provedením stavby vyslovila souhlas s podmínkou zachování funkčnosti náhonu při jeho případném využití k pohonu malé vodní elektrárny i při jeho prodloužení rovně od mlýna k řece. Územní rozhodnutí či stavební povolení nenapadla opravnými prostředky. Žalovaní se stali vlastníky kupní smlouvou ze dne 28.3.2003, ve smlouvě prohlásili, že je jim znám stav nemovitostí, v té době byla kanalizační stoka delší dobu v provozu, o její existenci museli vědět. Z důvodu vedení kanalizační stoky pod dnem vodního toku na p. [číslo] byla vybudována kanalizační shybka. Ta je tvořena vtokovým a výtokovým objektem na obou stranách vodního toku a vlastní shybkou, která je uložena pod vodním tokem a skládá se z několika souběžně vedených potrubí. 5. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 20. 2.2014 tak, že ze souhlasu paní [příjmení] se zbudováním přípojky kanalizace je zřejmá její podmínka, že bude zachována funkčnost náhonu k mlýnu. Tato podmínka nebyla zachovaná a žalovaní, kteří mají zájem provozovat vodní elektrárnu, trvají na tom, aby žalobce tuto podmínku dodržel a funkčnost náhonu neomezoval. Žalobce si od počátku musel být vědom, že tak jak je dílo provedeno, omezí průtok náhonem a bude docházet k jeho zanášení, a odlehčovací stoka, která přehrazuje náhon, je v naprostém rozporu s podmínkou paní [příjmení]. Žalovaní požadují takové řešení, aby došlo k obnovení průtoku vody náhonem v rozsahu, který by zajistil provoz vodní elektrárny. 6. Žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 10.7.2014 tak, že podmínka paní [příjmení] byla splněna, neboť nenapadla územní rozhodnutí ani stavební povolení opravnými prostředky. 7. Při jednání ve věci dne 11.9.2014 žalobce upřesnil žalobu tak, že žádal, aby bylo rozhodnuto, že se zřizuje za náhradu služebnost inženýrské sítě kanalizační stoky na pozemkových parcelách [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres Chrudim prospěch žalobce, a to v rozsahu určeném geometrickým plánem. Zřizuje se za náhradu služebnost cesty na pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch žalobce, a to v rozsahu určeném geometrickým plánem. Žalovaní upřesnili vzájemný návrh tak, že žádali, aby byl žalobce uznán povinným zachovat funkčnost náhonu tak, aby bylo možné provozovat malou vodní elektrárnu, která je ve vlastnictví žalovaných. Soud dal při jednání usnesením souhlas k upřesnění žaloby i vzájemného návrhu. Žalobce u