3 C 178/2022-64 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 18.11.2020 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 27 630 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 010,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 2 485,78 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % p.a. z částky 16 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 16 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 589,78 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 198,62 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 978,26 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 978,26 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 23.12.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 16 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 27 840 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 58 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatil žalovaný 1 480 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce. Dále 17.4.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 7 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 12 180 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatil žalovaný 10 910 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolán. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23.12.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 16 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 27 840 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 480 Kč. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 17.4.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 7 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 12 180 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 210 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.11.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na nynějšího žalobce, žalovaný byl informován přípisem. 6. Soud považuje uzavřené smlouvy za právní úkony lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 16 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 11 840 Kč více než zapůjčených 16 000 Kč, což představuje roční úrok 66,52 %. U úvěru poskytnutého ve výši 7 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 5 180 Kč více než zapůjčených 7 000 Kč, což představuje roční úrok 66,52 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvy lze považovat za právní úkony lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje obě smlouvy za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. U Plnění přijaté žalovaným z obou neplatných smluv potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce. 7. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaný dne 23.12.2016 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 16 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 1 480 Kč, dne 17.4.2016 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 7 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 10 910 Kč. Žalovaný má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzal, sníženou o částku, kterou již zaplatil, jestliže celkem převzal celkem 23 000 Kč a zaplatil celkem 12 390 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 10 610 Kč Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 8. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.