3 C 237/2022-28 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, s kapitalizovaným zákonným úrokem a kapitalizovaným smluvním úrokem, smluvní pokutou a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 24.3.2021 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Žalovaný obdržel částku 25 000 Kč na účet a zavázal uhradit částku včetně příslušenství dle smlouvy do 23.5.2021 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena dne 29.3.2021 na žalobce. 2. Ve věci byl dne 28.4.2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 29.6.2022 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl dle § 115 a občanského soudního řádu bez nařízení jednání. 3. Usnesením ze dne 8.8.2022 byl žalobce vyzván k prokázání, z jakých podkladů byla ověřena úvěruschopnost žalovaného a dále na základě čeho se domáhá žalované částky. 4. Žalobce poté podáním ze dne 23.8.2022 vzal žalobu zpět pokud se týká částky 8 175 Kč, jíž se původně v žalobě domáhal jako smluvní pokuty a kapitalizovaného úroku, v této části bylo řízení zastaveno dle § 96, odst.1-4 občanského soudního řádu. 5. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaný obdržel od společnosti [právnická osoba] na svůj účet dne 29.3.2021 částku 2 000 Kč, dne 26.3.2021 částku 2 500 Kč, dne 1.4.2021 částku 2 500 Kč, dne 6.4.2021 částku 2 500 Kč, dne 24.3.2021 částku 3 500 Kč, dne 26.3.2021 částku 4 000 Kč, dne 16.4.2021 částku 8 000 Kč (zpráva [právnická osoba] ze dne 30.8.20223). Uzavření smlouvy soud nemá za prokázáno, údajně měla být uzavřena v elektronické podobě, její existence nebyla prokázána ani žádným způsobem doložena, žalobce předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru pana [jméno] [příjmení] na částku 30 000 Kč, která s uvedeným sportem zcela zjevně nesouvisí.. Dle tvrzení žalobce na dluh z tohoto úvěru žalovaný nezaplatil ničeho. 6. I kdyby uzavření smlouvy bylo prokázáno, soud by ji považoval za neplatnou s ohledem na ust. § 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalovaného. Sám žalobce ale po částečném zpětvzetí požadoval jen vyplacenou jistinu. 7. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalovaného tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržel, a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb.). Jestliže obdržel celkem 25 000 Kč a nezaplatil nic, musí vrátit 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, do této výše bylo žalobě vyhověno, (částka 256 Kč představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto částečně dle § 142, odst. 2 a § 146, odast. 2, písm. b) občanského soudního řádu. K částečnému zastavení řízení došlo procesním zaviněním žalobce, ale soud přihlédl k tomu, že oproti žalobou uplatněnému nároku bylo řízení zastaveno v nepatrné části, žalobci proto soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek 1 166 Kč, právní zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 3 úkony po 300 Kč, 3krát 100 Kč, paušál, 21 % DPH, celkem 2 618 Kč.