3 C 393/2022-33 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 7.10.2022 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 32 050 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 463,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 5 011,42 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 24 850,01 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, úroků ve výši 24,87 % p.a. z částky 24 850,01 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 18.11.2018 uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatil žalovaný 12 950 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7.1.2022 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolán. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7.10.2022 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 60 hotovostních týdenních splátkách po 750 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7.1.2022 mezi [právnická osoba] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaný byl informován přípisem. 5. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkon lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 25 000 Kč mělo být za 60 týdnů zaplaceno o 20 000 Kč více než zapůjčených 25 000 Kč, což představuje roční úrok 69,5 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. U Plnění přijaté žalovaným z obou neplatných smluv potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce. 6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaný dne 7.10.2022 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 25 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 12 950 Kč. Žalovaný má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzal, sníženou o částku, kterou již zaplatil, jestliže převzal celkem 25 000 Kč a zaplatil 12 950 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 12 050 Kč Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 7. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.