104 C 20/2023-47 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 9.569,-- Kč z titulu nezaplacené kupní ceny za dodávku obuvi, dále zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky a konečně smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z částky 9.569,-- Kč od 18.9.2020 do 15.9.2023 (1093 dní po splatnosti) ve výši 20.917,83 Kč. V žalobě uvedl, že uzavřel jako prodávající s žalovanou jako kupující kupní smlouvu na dodávku obuvi – objednávka ze dne 1.7.2020 č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Zboží bylo žalované dodáno dne 19.8.2020, na dodané zboží byla vystavena faktura ze dne 18.8.2020, č. , hodnota, splatná dne 17.9.2020. Pro případ prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z nezaplacené částky. Žalovaná kupní cenu přes urgence neuhradila, žalobce se proto obrací na soud. Následně žalobce podáním ze dne 2.10.2023 rozšířil žalobu i o požadavek na úrok z prodlení ve výši 0,05 % ročně z dlužné částky od 18.9.2020 do zaplacení.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaná proti němu podala odpor. Uvedla, že žalobce dodal žalované v srpnu 2020 12 párů obuvi za částku 9.569,-- Kč, po kontrole zboží zjistila, že zboží má vady, reklamovala jej u žalobce a vyzvala ho, aby si u ní zboží vyzvedl. S ohledem na uplynutí času nemá žalovaná již k dispozici doporučený dopis, kterým byly vady žalobci vytknuty, zboží si žalovaný nevyzvedl. Nárok žalobce na zaplacení částky 9.569,-- Kč žalovaná z důvodu důkazní nouze uznává. Pokud jde o úrok z prodlení ve výši 0,05 %, tak ten sjednán nebyl, pokud jde o smluvní pokutu, kterou žalobce požaduje ve výši 20.917,83 Kč, pak tato smluvní pokuta převyšuje jistinu, je zcela nepřiměřená a takové výše dosáhla jen proto, že žalobce čekal až do uplynutí promlčecí lhůty. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany, žalovaná odmítá hradit smluvní pokutu požadovanou žalobcem. Současně navrhla, aby soud uplatnil moderační právo ve vztahu ke smluvní pokutě a tuto snížil. Následně u jednání potom žalovaná namítla promlčení nároku žalobce na úhradu úroku z prodlení s tím, že tento byl uplatněn až v návrhu na změnu žaloby (její rozšíření) v říjnu 2020.Zjištěné skutečnosti3. Z výpisů z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že oba účastníci jsou podnikateli.4. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva na dodávku obuvi, žalobce byl prodávajícím, žalovaná kupující, předmětem bylo 12 párů obuvi po 659,-- Kč. V textu kupní smlouvy, v části nad podpisy stran, je i ujednání o smluvní pokutě – pro případ nesplnění povinnosti kupujícího uhradit kupní cenu ani do jednoho měsíce po její splatnosti, zavazuje se kupující uhradit vedle smluvního úroku z prodlení smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z nezaplacené částky za každý den prodlení.5. Zboží bylo žalované dodáno dne 19.8.2020.6. Na dodané zboží žalobce vystavil žalované fakturu na částku 9.569,-- Kč se splatností dne 17.9.2020 (faktura ze dne 18.8.2020, č, , Anonymizováno, ).Posouzení věci7. Mezi účastníky v rámci jejich podnikatelské činnosti byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. občanského zákoníku, na základě kupní smlouvy dodal žalobce žalované sjednané zboží, žalovaná zboží převzala, avšak nezaplatila za něj kupní cenu. Svá tvrzení o tom, že zboží bylo vadné a že tyto vady žalovaná reklamovala, nebyla schopna doložit (jak sama uvedla ve svém vyjádření). Ostatně nárok na zaplacení kupní ceny ve výši 9.569,-- Kč žalovaná uznala. V této části proto bylo žalobě vyhověno.8. V případě požadovaného úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 9.569,-- Kč od 18.9.2020 do zaplacení namítla žalovaná promlčení. Nárok skutečně promlčen je. Splatnost kupní ceny nastala dne 17.9.2020, od následujícího dne tedy počala běžet tříletá promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1, § 629 odst. 1 občanského zákoníku), poslední den promlčecí lhůty je tedy 18.9.2023. Žalobce však požadavek na zaplacení smluvního úroku z prodlení uplatnil až ve svém podáním ze dne 2.10.2023, kterým navrhl rozšíření žaloby právě o tento úrok z prodlení, uplatnil jej tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. K námitce žalované jako dlužníka (§ 610 odst. 1 občanského zákoníku) tak právo na úrok z prodlení nemohlo být přiznáno a v tomto rozsahu soud žalobu zamítl pro promlčení nároku.9. Pokud jde o smluvní pokutu, pak relevantní právní úprava je obsažena v ust. § 2048 a 2051 občanského zákoníku. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána přímo ve smlouvě (v obchodních podmínkách se pak její zakotvení znovu opakuje, rozhodující je však přímé smluvní ujednání). Smluvní pokuta je sjednána dostatečně určitě, je zřejmé, jakou povinnost utvrzuje (povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu) a jaká je její výše. Jde nepochybně o platné ujednání. Žalobce tak co do základu nárok na smluvní pokutu má.10. Ohledně výše smluvní pokuty namítla žalovaná její nepřiměřenost. – v tomto směru především upozornila na skutečnost, že výše smluvní pokuty převyšuje výši jistiny a že žalobce dlouho čekal s vymáháním pohledávky, takže smluvní pokuta dosáhla nepřiměřené výše. Žalovaná rovněž navrhla, aby soud smluvní pokutu snížil. Ze zákona (§ 2051 občanského zákoníku) pak soud při snižování nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty má přihlížet k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž snížit lze pokutu až do výše škody, která vznikla do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Současně je třeba při posuzování smluvní pokuty vycházet ze závěrů judikatury, zejm. rozsudku NS ČR ze dne 11.1.2023, č.j. 31 Cdo 2273/2022-162. Z odst. 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí pak vyplývá postup soudu při uplatnění moderace. V daném případě má sjednaná smluvní pokuta funkci preventivní (tedy vést kupujícího k plnění své povinnosti zaplatit kupní cenu) a sankční (postih za včasné nesplnění této povinnosti). O funkci paušalizační v daném případě hovořit nelze. V této souvislosti pak soud dospívá k závěru, že konkrétní výše požadované smluvní pokuty není přiměřená. Účastníci si upravili konstrukci smluvní pokuty tak, že smluvní pokuta narůstá každým dnem prodlení o 0,2 % dlužné částky. Tato konstrukce pak logicky vede k tomu, že je-li dlužník v prodlení dlouhou dobu, výše smluvní pokuty naroste do značné výše. V souzené věci je požadována smluvní pokuta, která víc jak dvakrát přesahuje jistinu. Právě takovou výši smluvní pokuty považuje soud za nepřiměřenou. Není přiměřené, aby smluvní pokuta, která má postihovat dlužníka za to, že včas nezaplatil kupní cenu, činila více jak dvojnásobek této kupní ceny. Na druhou stranu je třeba brát v úvahu to, že to byla žalovaná, kdo nesplnila svoji základní povinnost vyplývající z kupní smlouvy, tj. zaplatit kupní cenu a v prodlení je již více jak tři roky. Primárně je to tedy ona, kdo nesplnila svoji povinnost, a neměla by tudíž vyčítat žalobci, že s podáním žaloby vyčkával příliš dlouho. Pokud by žalovaná svoji povinnost zaplatit kupní cenu splnila, resp od okamžiku, kdy by ji splnila, tak smluvní pokuta nevznikne, resp. již by se nenavyšovala. Jako přiměřená výše smluvní pokuty se soudu jeví výše odpovídající jistině, tedy částka 9.569,-- Kč. Tím jsou dostatečně chráněny zájmy žalobce jako věřitele a je dostatečně naplněna sankční funkce smluvní pokuty. Žalovaná jako dlužník je dostatečně za svoje prodlení postižena tím, že musí zaplatit dvojnásobek jistiny dluhu. Další navýšení smluvní pokuty představuje již nepřiměřenou sankci. Proto soud přistoupil ke snížení smluvní pokuty na částku 9.569,-- Kč, v této části nároku na smluvní pokutu vyhověl, ve zbytku žalobu zamítl.11. K argumentaci žalobce, že žalovaná svým jednáním porušila i další povinnosti sjednané v kupní smlouvě (konkrétně povinnosti při zjištění vad zboží) a že by tudíž měla být smluvní pokuta přiznána ve vyšší částce, lze uvést především to, že smluvní pokuta byla sjednána k utvrzení povinnosti žalované zaplatit kupní cenu a tedy ve vztahu k porušení této povinnosti soud posuzoval i její výši. Navíc nesplnění povinností žalované při zjištění vad zboží se žalobce nemohlo nijak dotknout. Ostatně význam těchto ustanovení obchodních podmínek a jejich eventuálního nesplnění spočívá pouze v tom, že kupující by v případě jejich nedodržení ztratil práva z vadného plnění.12. Závěrem tedy soud shrnuje, že žalobě bylo vyhověno co do požadavku na zaplacení jistiny nároku (9.569,-- Kč), na zaplacení smluvní pokuty ve výši odpovídající jistině (9.569,-- Kč), celkem tedy 19.138,-- Kč. Zamítnuta byla žaloba co do zbytku požadovaných nároků, tj. ohledně nepřiznané výše požadované smluvní pokuty (11.348,83 Kč) a co do požadovaného úroku z prodlení (promlčení nároku).13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, 3 o.s.ř. – žalobce měl úspěch ve věci co do jistiny, v případě nároku na smluvní pokutu pak měl žalobce úspěch pouze částečný, nicméně rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Současně ovšem soud musel zohlednit tu skutečnost, že žalobce nedoložil, že by před podáním žaloby žalovanou vyzval k úhradě dlužn