11 C 117/2024-41 — Okresní soud v Chrudimi

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1.3.2024, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení: a) 13 554,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 13 554,80 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, b) 3 565,65 Kč, c) 100 Kč, d) 100 Kč a e) 100 Kč, to vše z titulu dluhu za odebranou energii, který žalovaný písemně uznal co do důvodu i výše.Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a svát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalovaný dne 6.6.2023 uznal co do důvodu a výše dluh za dodávku elektřiny ve výši 13 654,80 Kč (č.l. 15 druhá strana, dále „p.v.“) a 3.565,65 Kč (č.l. 16 p.v. ) a současně se zavázal, že tyto dluhy zaplatí v dohodnutých splátkách, což nečinil a žalobce mu za to v souladu se smlouvou vyúčtoval tři smluvní pokuty po 100,-- Kč (č.l. 25 p.v., č.l.26, 26 p.v., 27, 27 p.v. a č.l. 28). Žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení. Žalovaný těmto tvrzením žalobce a předloženým důkazním prostředkům neoponoval.Po právní stránce soud věc posuzoval takto.Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 občanského zákoníku). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 odst. 1 občanského zákoníku).Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný dluží žalobci žalovanou částku a žalobce důvodně požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení, za dobu ode dne následujícího po uznání dluhu do zaplacení, ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých dlužných částek, za dobu ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení.Důvodné žalobě proto soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800,-- Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu 3 x 300,-- Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1), na režijní paušál ve výši 3 x 100,-- Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), navýšení o 21 % DPH v částce 252,-- Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2.252,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.