11 C 22/2024-56 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se návrhem ze dne 25. 9. 2023 domáhal na žalovaném zaplacení 500 882,65 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z této částky od 29. 12. 2021 do zaplacení, úvěrovým úrokem ve výši 11,07 % ročně z částky 500 882,65 Kč od 29. 12. 2021 do zaplacení, jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, z titulu dluhu z úvěru, který žalovaný čerpal. Žalovaný podle tvrzení žalobce úvěr nesplácel řádně, pohledávka byla zesplatněna, avšak žalovaný nic nezaplatil. Původní věřitel pohledávku postoupil žalobci.Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu jako podnikatel – byl označen identifikačním číslem osoby (IČO), daňovým identifikačním číslem (DIČ) a úvěr sloužil k pořízení dodávkového vozidla.Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal do datové schránky (§ 47 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“) zcela pasivní. Žalovaný si musí střežit svá práva. Soud neshledal důvod k ustanovení opatrovníka a věc projednal a rozhodl dle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání.Soud dodává, že žalovaný se přes soudní výzvu k žalobě nevyjádřil, i když jej soud obesílal vedle datové schránky i poštou na registrovanou adresu sídla podnikatele, která je shodná s adresou místa pro vypořádání závazků (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 47) a na aktuální adresu z centrální evidence obyvatel (č.l. 49), na níž žalovaný výzvu převzal. Protože důvodnost nároku vyplývala z předložených listin, soud věc rozhodl bez nařízení jednání, ačkoli žalobkyně s upuštěním od jednání z opatrnosti nesouhlasila (č.l. 51), neboť souhlas žalovaného byl na základě jeho pasivity dán. Jednání by zde bylo nadbytečné a zvyšující náklady na straně žalovanéProvedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.Mezi žalovaným a bankou byla dne 6. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru (smlouva , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., č.l. 16), na částku 656.250,-- Kč splatnou v 84 měsíčních splátkách po 11.608,87 Kč, čemuž dle žalobce odpovídá roční úrok 11,07% (č.l. 3). Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel jej řádně a věřitel jej dne 28. 2. 2021 zesplatnil (č.l. 3). Dne 28.12.2021 dlužil žalovaný (č.l. 25) na jistině 500.882,65 Kč (po odečtení prostředků získaných za prodej vozidla). Pohledávka byla postoupena, což bylo oznámeno žalovanému (č.l. 37). Žalobce vstoupil do práv věřitele. Žalovaný těmto tvrzením a zjištěným skutečnostem neoponoval.Po právní stránce soud věc posoudil takto.Uzavřená smlouva o úvěru se řídí ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku.Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bližší úprava práv a povinností smluvních stran je podrobně upravena ve smlouvě a dále v obchodních podmínkách a v sazebníku, které jsou součástí smlouvy. Na základě rozboru těchto práv a povinností dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, kterou věřitel poskytl na základě smlouvy o úvěru. Žalobce má nárok na úrok z prodlení z jistiny, jakož i nárok na úroky z prodlení z do té doby dlužných splátek. Žalobce tak oprávněně požaduje po žalovaném zaplacení žalované částky, včetně poplatků za vedení účtu a za pojištění, běžného úroku z úvěru a úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády ČR č. 351/2013, , jakož i na náhradu nákladů uplatnění pohledávky podle § 3 citovaného nařízení (výrok I.)O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, kdy žalobce byl plně úspěšný. Má tedy nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 20.036-- Kč a nákladů právního zastoupení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou 2 krát 10.340-- Kč za 2 úkony právní služby v plné sazbě dle § 7 advokátního tarifu (příprava s převzetím věci, podání žaloby - § 11 odst. 1 advokátního tarifu) a 1 x odměnou v poloviční výši (předžalobní výzva - § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu), tj. odměna celkem 25.850,-- Kč. Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem není úkonem, za nějž náleží odměna dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tak jako za přípravu s převzetím věci, což je úkon, který této výzvě předchází, resp. za žalobu, která následuje po marné předžalobní výzvě. Žalobce má dále nárok na režijní paušál ve výši 3 krát 300,-- Kč, podle § 11 a § 13 advokátního tarifu, což dohromady činí 26.750,-- Kč a k tomu 21 % DPH ve výši 5.617,50 tj. dohromady 29.826,60 Kč. Celkem tak náklady řízení představují se soudním poplatkem částku 52.403,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.