3 C 199/2024-13 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 13. 5. 2024 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 12 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 800 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení z titulu dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené prostřednictvím webových stránek žalobce www.nazivnost.cz, který žalovaný řádně nesplatil.2. Ve věci byl dne 17. 5. 2024 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 29. 7. 2024 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil.Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti.4. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobce a je dle vyhotovení předloženého žalobcem soudu datována dnem 10. 10. 2023. Smlouva je označena jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka úvěru je 10 000 Kč a dobu 14 dnů ode dne čerpání, byl sjednán poplatek 2 % za každý den čerpání úvěru ode dne čerpání do jeho zaplacení, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru. Žalobce poskytl žalovanému dne 10. 10. 2023 částku 10 000 Kč na jeho účet, když žalovaný před touto platbou poslal ze svého účtu na účet žalobce 1 Kč (potvrzení o platbách).Po právní stránce soud věc posoudil takto.5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).6. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku).7. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému 10 000 Kč. Žalobce se opíral o listinu, kterou nazýval smlouvou, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť zaslání verifikační platby nepotvrzuje, že žalovaný souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno. Krom toho, i pokud by soud měl uzavření smlouvy za prokázané, má za to, že by na ni bylo nutno pohlížet jako na smlouvu neplatnou pro její lichevní povahu, tj. rozpor s dobrými mravy. Pokud poplatek za poskytnutí 10 000 Kč na 14 dní představoval 2 800 Kč, odpovídá to situaci, jako by byl sjednán úrok ve výši 730 % ročně, i tak by tedy soud nárok žalobce posuzoval jako bezdůvodné obohacení.8. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému 10 000 Kč, které žalovaný v přiměřené době nevrátil, a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení, a na úrok z prodlení ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od uplynutí přiměřené lhůty k vrácení peněz do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobce neprokázal titul k jejímu zaplacení.9. S ohledem na částečný úspěch žalobce v řízení soud dle § 142 odst. 3 občanského soudního rozhodl, že žalovaný uhradí žalobci na nákladech řízení 2 252 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna za zastupování za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále „vyhláška“) včetně paušální náhrady 3krát 100 Kč (§ 14b odst. 5 vyhlášky) s připočtením DPH ve výši 252 Kč.