3 C 200/2024-14 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že se žalovanou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dne 4.9.2023 a 7.9.2023. Na jejím základě poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci úrok ve výši 40 % p.m. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná měla splácet úvěr každý měsíc nejpozději k 4. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohla žalovaná splatit kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná nesplácela, byla upomínána, žalobce nakonec zesplatnil úvěr ke dni 7.1.2024. Žalovaná tak je v prodlení od 8.1.2024. Žalobce požaduje částku 23 800 Kč, tj. jako jistinu 17 000 Kč, částku 6 800 Kč jako smluvní úrok, 2 074 Kč, smluvní pokutu dle čl. 4.2 písm. c) smlouvy – 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení, a to za první měsíc od čerpání úvěru a konečně žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 17 000 Kč.2. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z listin v něm založených, které soudu předkládal žalobce. Z potvrzení o provedené platbě vyplynulo, že žalovaná obdržela od žalobce dne 4.9.2023 částku 10 000 Kč na účet č . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .4. Soud má za to, že žalobce prokázal, že žalované poskytl celkem částku 17 000 Kč. Nárok žalobce soud kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 občanského zákoníku. Soud nepovažuje za platné ujednání úvěrové smlouvy, a to pro lichvu (výše úroku je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy. To samé lze říci o smluvní pokutě. Soud proto žalobě vyhověl co do vyplacené jistiny, tj. částky 17 000 Kč. Žalobce má vedle nároku na vrácení poskytnuté částky též nárok na úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nař. vl. 351/2013 Sb.). Na smluvní úrok žalobce nárok nemá, neboť s ohledem na závěr soudu o neplatnosti smlouvy je neplatné i ujednání o smluvní pokutě a smluvním úroku. Žalobě tak bylo vyhověno co do částky 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl úspěch z 65 %, v rozsahu 35% úspěch neměl, má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. ze 30 %. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek 1 036 Kč, odměna advokáta za právní služby -při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) – 3 x 300 Kč, na režijní paušál ve výši 3 x 100 Kč, navýšení o 21 % DPH, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2 488 Kč. Žalobce má nárok na náhradu nákladů z 30 %, tj. na částku 746 Kč po zaokrouhlení. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.