3 C 282/2023-28 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 28.7.2023 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení 30 768 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 010,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 3 186,51 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % p.a. z částky 21 726,22 Kč od 24.3.2023 do zaplacení, úroků ve výši 20,74 % p.a. z částky 21 726,22 Kč od 24.3.2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 9.12.2019 uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 23 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 44 620 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 80 týdenních splátkách po 558 Kč. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatila žalovaná 14 252 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23.3.2023 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem včas a řádně předvolána.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9.12.2019 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, se žalovanou pod č. , hodnota, , dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalované na hotovosti 23 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 44 620 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 80 hotovostních týdenních splátkách po 558 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23.3.2023 mezi , právnická osoba, a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, žalovaná byla informována přípisem.5. Soud považuje uzavřenou smlouvu za právní úkon lichevní povahy. U úvěru poskytnutého ve výši 23 000 Kč mělo být za 80 týdnů zaplaceno o 21 620 Kč více než zapůjčených 23 000 Kč, což představuje roční úrok 61,26 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalované splácet úvěr. Soud žalovaného vyzval, aby doložil, z jakých podkladů byla zkoumána úvěruschopnost žalované, v doplnění skutkových tvrzení ze dne 21.12.2023 však žalobce v podstatě odkázal na údaje v kartě zákazníka, které ale nedoložil potřebnými dokumenty osvědčujícími reálné příjmy a výdaje žalované. V kartě zákazníka je zaškrtnuto, že žalovaná je vdova, je nájemnicí, má samostatnou domácnost, má příjem 10 276 Kč a splácí půjčku 2 000 Kč měsíčně. V kartě jsou vyznačeny výdaje, a to na bydlení 4 100 Kč měsíčně, na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení 1 000 Kč měsíčně. Je zjevné, že zejména položky výdaje nemohou odpovídat realitě, je prakticky nemožné, že by existovalo v r. 2019 nájemní bydlení samostatného charakteru, kde by nájem + inkaso činil 4 100 Kč měsíčně. Dále představa, že by někomu na jídlo, oblečení, obutí, dopravu, léky a další osobní výdaje spojené s uspokojováním základních životních potřeb mohlo postačit 1 000 Kč měsíčně, to odpovídá částce 33,30 Kč denně. Z příjmu žalované (ten nebyl doložen, ale soud si vyžádal zprávu od ČSSZ Praha o výši důchodu starobního a vdovského celkem 10 276 Kč) po zaplacení splátky dosavadního dluhu 2 000 Kč, mělo zbývat měsíčně 8 276 Kč. Smlouva je proto neplatná i ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Plnění přijaté žalovanou z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce.6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaná dne 9.12.2019 převzala od žalobce (jeho právního předchůdce) 23 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 14 252 Kč. Žalovaná má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzala, sníženou o částku, kterou již zaplatila, jestliže převzala celkem 23 000 Kč a zaplatila 14 252 Kč, pak na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 8 748 Kč Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta.7. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.