4 C 253/2023-19 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, ,. a žalovaným došlo dne 19.9.2022 k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 12.600,-- Kč, zavázal se vedle jistiny úvěru uhradit částku 2.628,-- Kč (žalobce ji označuje jako úrok), a to do 19.10.2022, pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny (žalobce požaduje částku 2.060,-- Kč představující smluvní pokutu od 20.10.2022 do 1.4.2023). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek nesplnil, zůstal dlužen jistinu, úrok, smluvní pokutu a žalobce vedle těchto nároků požaduje též náklady na uplatnění pohledávky ve výši 265,-- Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, pouze zaslal soudu mailové sdělení, kde požádal o splátky.3. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společnosti , právnická osoba, smlouvu o úvěru s parametry uvedenými v bodě 1 odůvodnění.4. Soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za právní jednání lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 12.600,-- Kč, během 1 měsíce však žalovaný měl vrátit celkovou částku 15.228,-- Kč. Jedná se o zjevný nepoměr plnění zcela přesahující běžnou úrokovou míru (roční úrok přes 73 %). Navíc žalobce požaduje ještě smluvní pokutu, která je navázána na prodlení žalovaného. Z výše uvedených důvodů soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, tedy smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Nehledě na to, že nebyla zkoumána ani úvěruschopnost žalovaného, což je další důvod neplatnosti smlouvy, a to podle zákona o spotřebitelském úvěru. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalovaného tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržel, a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb.). Na žádné další platby žalobce nárok nemá.5. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovaný tak má povinnost zaplatiti jistinu ve výši 12.600,-- Kč společně se zákonným úrokem z prodlení, v této části bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla žaloba zamítnuta (ohledně požadovaného úroku, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání).6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl větší úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení, žalobce měl úspěch z 86 %, žalovaný měl úspěch z 14 % (za předmět řízení se považuje jistina + smluvní pokuta, tedy částka 14.660,-- Kč), žalobce tak má právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu mezi jeho procentuálním úspěchem a neúspěchem, tj, ze 72 %. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800,-- Kč, odměna za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., tj. 3 x 300,-- Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), 3 x 100,-- Kč režijní paušál, navýšení o 21 % DPH v částce 252,-- Kč, celkem náklady řízení činí 2.252,-- Kč, z toho 72 % činí 1.621,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.7. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena do splátek, o které žalovaný požádal. Soud nevidí důvod mu to neumožnit, obzvlášť v situaci, kdy žalobce, resp jeho právní předchůdce uzavřel nemravnou smlouvu a neověřoval úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka. Součástí splátkového režimu je i doložka ztráty výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný jednu splátku včas, stává se splatným celý dluh.