4 C 244/2023-204 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě č. e. v části obce , adresa, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dále jen chata) a k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dále jen pozemek, případně pro chatu a pozemek dále souhrnné označení nemovitosti). V žalobě uvedl, že účastníci jsou spoluvlastníci každý o velikosti podílu 1/3 chaty a žalobce a prvá žalovaná jsou rovno dílnými spoluvlastníky pozemku. V žalobě uvedl, že žalovaní obě nemovitosti neužívají, nepodílí se na jejich správě, nenesou odpovídající část nákladů na jejich údržbu a opravy, tento stav trvá přes třicet let v případě prvé žalované a více jak čtyřicet let v případě druhého žalovaného, který žije v , Anonymizováno, . Účastníci jsou sourozenci, nicméně vztahy mezi nimi jsou špatné. Žalobce nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnictví, účastníci nejsou schopni se dohodnout ani na běžné správě. K mimosoudnímu vypořádání se nepodařilo dospět. Reálné dělení nemovitostí není možné. Žalobce má o obě nemovitosti zájem, užíval je a užívá, vykonává běžnou správu, v minulosti prováděl běžnou údržbu a opravy, hodlá tak činit i nadále. Naproti tomu žalovaní o nemovitosti zájem nemají. Žalobce současně disponuje dostatečnými prostředky k vyplacení náhrady oběma žalovaným. Navrhl proto zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem a jejich přikázání do svého výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí náhradu odpovídající podílům obou žalovaných.2. K výzvě soudu žalobce doplnil žalobu a uvedl, že chatu využívá od roku 1962. věnuje se běžné údržbě nemovitostí, seká trávník, stříhá živý plot. Každé dva roky natírá zábradlí a okenice. Od roku 1975 zahájil stavební práce v okolí chaty, konkrétně se jedná o budování opěrných zdí, výstavbu sklípku pod terasou, různé terénní úpravy. Zajišťuje veškerou výsadbu zeleně, keřů a stromů, nechává provádět pravidelné revize komínů, hradí pojištění nemovitostí. Během doby užívání žalobce provedl některé investice do nemovitostí, a to vybudování stropů v ložnicích, otlučení a aplikace nové omítky, vyvrtání studny, instalace vodovodních rozvodů, výměna střešní krytiny, střešní vazby a zateplení střechy, výměna podhledů, výměna okapů, oprava fasády a nový nátěr, výměna dlažby, keramických obkladů, zabudování digestoře v kuchyni, výměna elektrického topení za krbová kamna s výměníkem, odstranění nefunkčního krbu, srovnání terénu za chatou, pokládka nové venkovní dlažby. Na těchto investicích se žalovaní nepodíleli. Žalobce je nevyrozumíval o potřebě údržby a provedení investic, neboť v roce 2013 obdržel od žalované dopis, v němž mu sdělila, že nemá zájem nemovitosti užívat a že veškeré náklady s údržbou a opravami půjdou výhradně za žalobcem. Žalobce tak dospěl k závěru, že nemá smysl se se žalovanými dohadovat s ohledem na tento dopis a na skutečnost, že žalovaný žije v zahraničí. Žalovaní ani nikdy neprojevili zájem podílet se na placení daně z nemovitostí. Tuto daň platil výhradně žalobce. Žalobce popřel, že by žalovaným bránil v užívání chaty, Po celou dobu klíče od chaty mají. Žalovaní nežádali žalobce o svolení k užívání nemovitostí. Možnost navštívit chatu žalovaní měli kdykoli, avšak nevyužili ji. Žalobce nereagoval na dopis žalované ze dne 28.8.2023, protože vždy přístup měla a žalobce jí v užívání nemovitosti nikdy nebránil. V minulosti byli žalovaní ochotni převést své podíly na dceru žalobce, k převodu nedošlo proto, že se nedohodli na ceně (dcera žalobce byla ochotna vyplatit 1,25 mil Kč, žalovaní požadovali celkem 1,6 mil Kč). Žalovaným svědčí pro přikázání pouze hledisko velikosti podílů na chatě, žalobci naproti tomu svědčí to, že nemovitosti užíval a staral se o ně. Toto hledisko by mělo převážit.3. Prvá žalovaná potvrdila existenci spoluvlastnictví. Ve svém vyjádření uvedla, že nemovitosti představují rodinné dědictví. Vztahy mezi žalobcem na jedné straně a žalovanými na druhé straně jsou dlouhodobě špatné, k nedobrým vztahům přispěly zejména neshody týkající se hospodaření s majetkem, který rodina dostala po roce 1989 v restituci. Žalobce se nepěkně choval i k matce účastníků, o kterou se dlouhodobě starala prvá žalovaná. Žalobce se choval vůči ostatním spoluvlastníkům arogantně, znemožňoval jim užívání nemovitostí, vyměňoval vložky zámků. Prvá žalovaná se musela starat o nemocnou matku, potom i o manžela, neměla síly na spory s žalobcem. Nesouhlasila však s tvrzením žalobce, že žalovaní nemají o nemovitosti zájem. Dále uvedla, že její dceru kontaktovala dcera žalobce se zájmem o odkoupení podílů žalovaných, prvá žalovaná nechala zpracovat posudek ke zjištění hodnoty nemovitostí, za těchto podmínek neměla dcera žalobce o odkoupení zájem. Pokud jde o procesní stanovisko v aktuálním sporu, má žalovaná za to, že žalobce nemá dostatek finančních prostředků k vyplacení žalovaných, naopak oni je mají, navrhla proto, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovitosti přikázány do spoluvlastnictví žalovaných.4. U jednání soudu prvá žalovaná uvedla, že chatu získali účastníci jako sourozenci po smrti otce v roce 1978, matka se vzdala svého podílu v jejich prospěch. Zpřístupnění nemovitosti se společně s druhým žalovaným aktivně nedomáhali, protože to pak tak nějak vzdali. Od roku 1992 do současnosti na chatě nebyli.5. Druhý žalovaný ve svém vyjádření odkázal na vyjádření prvé žalované, s nímž se ztotožnil. Potvrdil nedobré vztahy mezi žalobcem na jedné straně a žalovanými na straně druhé. Uvedl, že žalobce ostatním spoluvlastníkům bránil v užívání nemovitostí, užíval je výlučně sám. Nikdy neinformoval žalované o potřebě nějakých investic. Výlučné užívání žalobce je tak ze strany žalovaných nedobrovolné, v minulosti se tomuto jednání nesnažili bránit jen s ohledem na svou osobní situaci a ve snaze nevyostřovat konflikty za života matky účastníků. O nemovitosti má druhý žalovaný zájem, žádá o jejich přikázání do spoluvlastnictví žalovaných s tím, že je budou užívat jak žalovaní, tak jejich rodinní příslušníci. K vyplacení žalobce disponuje dostatečnou částkou.6. V průběhu řízení prvá žalovaná učinila nabídku na smírné vyřešení věci, podle níž by si žalobce mohl odkoupit podíly žalovaných za cenu 700.000,-- Kč pro každého z nich. Nabídka byla časově omezena do 30.4.2025. Žalobce tuto nabídku nepřijal. Po uplynutí lhůty k přijetí pak procesní stanovisko žalovaných zůstalo takové, že oba chtějí přikázat nemovitosti do svého spoluvlastnictví s tím, že by vyplatili náhradu žalobci.Zjištěné skutečnosti7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že spoluvlastnický podíl každého z účastníků na chatě činí 1/3, spoluvlastnický podíl žalobce a prvé žalované na pozemku činí 1/2.8. Mezi účastníky proběhla předsoudní korespondence. Žalobce navrhoval zrušit spoluvlastnictví a nemovitosti přikázat do jeho vlastnictví s vyplacením vypořádacího podílu 500.000,-- Kč. Prvá žalovaná v dopise ze dne 28.8.2023 vyslovila souhlas se zrušením spoluvlastnictví za podmínky, že s tím bude souhlasit i druhý žalovaný. Pokud žalobce trvá na výši vypořádacího podílu 500.000,-- Kč, pak navrhuje, že jeho podíl za tuto cenu převezme ona. Případně pro účely mimosoudního vyrovnání navrhla přenechání svého podílu za cenu zjištěnou znaleckým posudkem. Do doby než bude spoluvlastnictví vypořádáno, požádala žalovaná o poskytnutí klíčů a umožnění užívání nemovitostí ve střídavém režimu.9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne 7.8.2025 vyplynulo, že obvyklá cena stavby činí 1.900.000,-- Kč, obvyklá cena pozemku činí 200.000,-- Kč. Chata je udržovaná, v dobrém stavu, bez zjevných závad.10. Soud ve věci vyslechl jako svědky manželku a dceru žalobce, dále vyslechl dceru a syna prvé žalované. Z jejich výpovědí shodně vyplynulo, že na chatu jezdili žalobce s rodinou a prvá žalovaná s rodinou až do revoluce. Jezdila tam i matka účastníků. Problémy ve vztazích mezi účastníky nastaly po revoluci v době, kdy rodině byl v restituci vrácen majetek. Neshody ohledně hospodaření s tímto majetkem se pak přenesly i na chatu. Prvá žalovaná s rodinou tam pak přestali jezdit. Všichni slyšení svědci pak potvrdili zájem na chatu jezdit, děti žalobce a prvé žalované se vyjádřili v tom směru, že by rádi chatu užívali i se svými dětmi. Z výpovědí rovněž vyplynulo, že posledních minimálně 20 let, spíše více na chatu jezdil pouze žalobce se svou rodinou.11. Z provedeného dokazování naopak nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že by žalobce bránil žalovaným v užívání chaty. Zde se výpovědí svědků rozcházejí – dcera a manželka žalobce vypověděly v tom směru, že žalovaní klíče měli a v užívání chaty jim nikdo nebránil, naproti tomu dcera a syn žalované uváděli, že chata byla uzamčena, došlo k výměně zámku a oni klíče neměli k dispozici. Několikrát klíče a zpřístupnění chaty požadovali, posléze však pro hrubé chování ze strany žalobce od tohoto záměru upustili. Vzhledem na posouzení věci soudem (viz odůvodnění níže) tuto otázku soud nepovažoval za významnou pro rozhodnutí ve věci.12. Z jednotlivýc