4 C 83/2025-32 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že dne 8.2.2024 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným v postavení vydlužitele a žalobcem v postavení zapůjčitele. Úvěr byl poskytnut ve výši 40.000,-- Kč. V rámci ověřování úvěruschopnosti žalobce vycházel z příjmů žalovaného ve výši 31.500,-- Kč a výdajů žalovaného ve výši 12.720,-- Kč. Žalobce vedle dlužné jistiny požaduje zaplatit též smluvní pokutu ve výši 9.720,-- Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky podle sazebníku ve výši 1.450,-- Kč.2. Soud vyzval žalobce, aby vysvětlil, jakým konkrétním způsobem ověřil úvěruschopnost žalovaného, Konkrétně soud požadoval, aby žalovaný zdůvodnil, proč vycházel z příjmu žalovaného ve výši 31.500,-- Kč, když z předložených dokladů vyplývá jeho příjem podstatně nižší (27.484,-- Kč v prosinci 2023 a 22.306,-- Kč v lednu 2024). Dále soud chtěl po žalobci zdůvodnit strukturu výdajů, resp. to, jakým způsobem dospěl k výši výdajů 12.720,-- Kč. V reakci žalobce víceméně zopakoval svá tvrzení uvedená v žalobě, výši příjmů, z nichž vycházel, nijak nezdůvodnil a ani nevysvětlil, jak dospěl k uváděným výdajům. Soud tak konstatuje, že postup žalobce při ověření úvěruschopnosti nelze přezkoumat.3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, následně byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.4. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z listin v něm založených, které soudu předkládal žalobce. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, výše úvěrového limitu byla nejprve 2.000,-- Kč, následně byl tento limit rozšířen na částku 40.000,-- Kč (smlouva a dodatek rozšiřující limit byly uzavřeny téhož dne, a to 8.2.2024). Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že jeho příjem činil dne 12.12.2023 částku 27.484,-- Kč a dne 12.1.2024 částku 22.306,-- Kč. Žalobce úvěr zesplatnil a před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu.5. Soud má za to, že žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalovanému poskytl částku 40.000,-- Kč. Nárok žalobce soud kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 a násl. občanského zákoníku (smlouvu o úvěru považuje za neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nebyla ověřena řádně, resp. žalobce v rámci soudního řízení nebyl schopen vysvětlit, jak dospěl k příjmům, z nichž vycházel, a nezdůvodnil ani uvažované výdaje dlužníka). Soud proto žalobě vyhověl ohledně požadované částky 40.000,-- Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši (jde o částku, kterou žalobce žalovanému vyplatil, má proto právo na její vrácení), ve zbytku žalobu zamítl (při neplatnosti smlouvy o úvěru se smluvní pokuta ani poplatky neopírají o žádný právní titul, na jehož základě by je žalobce mohl po žalovaném požadovat).6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl úspěch ve věci ze 78 %, má proto právo na náhradu nákladů v procentuální výši odpovídající rozdílu mezi mírou jeho úspěchu a neúspěchu, tj. z 56 % . Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek 2.047,-- Kč, odměna advokáta za právní služby podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), za jeden úkon náleží odměna ve výši 3.180,-- Kč, za předžalobní výzvu odměna v poloviční výši, celkem odměna 7.950,-- Kč, režijní paušál 2 x 300,-- Kč, 1 x 400,-- Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 10.997,-- Kč. Žalobce má právo na náhradu nákladů řízení z 56 %, tj. na částku 6.158,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.