11 C 236/2025-39 — Okresní soud v Chrudimi

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 7.6. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném, aby jí zaplatil 22 400 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z této částky od 2.9.2024 do zaplacení, z titulu dluhu za škodu, kterou žalovaný způsobil a kterou za něj žalobkyně nahradila.Žalovaný byl v řízení zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva. Za situace, kdy nárok soud považoval za prokázaný, soud věc projednal a rozhodl podle. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Z obsahu spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalovaný dne 25.6.2024 řídil motorové vozidlo, vyjel mimo vozovku a poškodil toto vozidlo pojištěné žalobkyní, čímž způsobil škodu nejméně 22 400 Kč, přičemž po nehodě měl z dechu detekováno 0,44 promile alkoholu v krvi (relace Policie ČR na č.l. 11 až 16). Žalobkyně tuto škodu nahradila poškozenému (č.l. 17-21) z titulu povinného ručení, a poté marně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do 1.9.2024 (č.l. 22). Žalovaný tvrzením žalobkyně ani důkazním prostředkům neoponoval.Po právní stránce soud věc posoudil takto. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. (§ 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době podání návrhu, dále jen „občanský zákoník“). Vzniklo-li v souvislosti s nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil (§ 2820 občanského zákoníku). Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s takovou osobou za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit (§ 10 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla č. 168/1999 Sb).Žalovaný způsobil škodu ve výši 22 400 Kč, kterou nahradila žalobkyně, jenž má vůči žalovanému právo na její náhradu, neboť žalovaný mohl být pod vlivem látky ovlivňující řízení. Tento nárok byl splatný nejpozději dne 1.9.2024. Marným uplynutím této lhůty počalo nejpozději prodlení a žalobkyně má nárok na úrok z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., (výrok I.).Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, neboť žalobkyně měla až na nepatrnou část příslušenství plný úspěch ve věci. Žalobkyně vynaložila náklady na soudní poplatek ve výši 896 Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobkyně vynaložila důvodně náklady za tři účtované prvotní úkony právní služby, a proto žalobkyni za provedené úkony dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „a.t., náleží odměna 2 020 Kč a paušální nákladová náhrada 450.-- za jeden úkon, tj. 2 200 Kč krát 2,5 (předžalobní výzva s poloviční odměnou na základě § 11 odst. 2 a 3 a.t.. Po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), činí náhrada nákladů spolu se zaplaceným soudním poplatkem celkem 8 640 Kč, které musí žalovaný dle § 149 o. s. ř. zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.).O lhůtě k plnění uložených povinností soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.