9 C 243/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.6.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 8 530 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne 24.11.2018 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s úvěrem úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 825 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 194 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 5.10.2019. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila až do okamžiku postoupení pouze částku 200 Kč, jež byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 151,67 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 38,05 a na poplatek za asistenční služby ve výši 10,28Kč. Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované učiněna dne 1.12.2018. Žalovaná měla nejpozději uhradit celkovou dlužnou částku dne 5.10.2019. Ode dne následujícího již byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla požadovat úhradu celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh celkem částku 8 530 Kč sestávající se z jistiny ve výši 5 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 3 530 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud učinil tato skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24.11.2018 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], uzavřela tohoto dne se žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky včetně sjednaného úroku ve výši 825 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč, formou 45 týdenních splátek po 194 Kč, počínaje 1.12.2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5.10.2019. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně Přílohy (str. 69/70) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 19.2.2021 byla tato skutečnost oznámena žalované. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22.2.2021, jak plyne z podacího lístku. 6. Z výzvy ze dne 13.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14.5.2021, jak plyne z podacího lístku. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované v Kartě zákazníka. Dle názoru soudu je zcela postačují, že listiny, z nichž předchůdkyně žalobkyně ověřovala poměry žalované, měla k dispozici v době uzavření úvěrové smlouvy, což stvrdila svým podpisem na zákaznické kartě i sama žalovaná. 11. Dále má soud za prokázané, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla dne 24.11.2018 platně uzavřena písemná smlouva o úvěru (§ 2395 ObčZ), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven úrok ve výši 825 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se celkovou částku zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 45 týdenních splátek po 194 Kč. Část obsahu smlouvy byla upravena ve Smluvních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaná nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 1.12.2018. Následně měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky. Žalovaná uhradila pouze částku 200 Kč, jež byla započtena tak, jak je uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zbytek ve výši 8 530 Kč žalovaná dosud neuhradila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí ustanovení § 2395 ObčZ, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), částku 8.530 Kč, sestávající se z jistiny 5 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 530 Kč. 12. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 13. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1.489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.