30 C 51/2020-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 1284Kč tvořené jednak dlužným pojistným za období od 23.11.2018 do 12.1.2019 a jednak částkou 400Kč jako paušalizovanými náklady spojenými s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného včetně zákonného úroku z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 23. 11. 2018. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě listin, které předložila žalobkyně spolu s podanou žalobou soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 23. 11. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky HYUNDAI, typ ATOS, [registrační značka]. Obsahem smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému plnění v případě pojistné události a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 4 571 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 23. 11. 2018. Součástí pojistné smlouvy se staly příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě, a přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele, jejichž aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách pojistitele nebo na libovolné pobočce. Žalovaný dne 28.1.2019 doručil žalobkyni oznámení o zániku pojištění v důsledku změny vlastnictví pojištěného majetku. Podle inkasní bilance smlouvy činilo dlužné pojistné za období od 23.11.2018 do 11.1.2019 částku ve výši 884Kč, dne 7.1.2019 byl splatný poplatek za upomínání ve výši 120Kč, dne 21.1.2019 byl splatný poplatek za upomínání ve výši 160Kč a dne 11.3.2019 byl splatný poplatek ve výši 120Kč. Podacím archem České pošty s.p. měl soud za prokázáno, že dne 21.6.2019 bylo žalovanému odesíláno doporučené psaní, jehož obsahem byla předžalobní upomínka sestavená advokátní kanceláří zástupce žalobkyně dne [datum]. Oznámení o zániku pojištění bylo sestaveno ke dni 14.2.2019. Pojištění dle tohoto oznámení zaniklo dnem 11.1.2019 v důsledku oznámení změny vlastníka. Dlužná částka pojistného dle tohoto oznámení měla činit 1164Kč. Ze sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností ke dni 1.7.2016 soud zjistil, že upomínka k zaplacení dlužného pojistného byla zpoplatněna částkou ve výši 160Kč a předžalobní upomínka po zániku pojištění formou dopisu částkou ve výši 120Kč. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle ust. § 2758 odst. 2 o.z. není-li pojištění ujednáno na dobu kratší jednoho roku, vyžaduje smlouva písemnou formu. 7. Podle § 2782 odst. 1, o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Dle § 2783 odst. 2, věta prvá o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. 9. Pojištění nezaniklo pro neplacení pojistného, ale v důsledku oznámení žalovaného, že došlo ke změně ve vlastnictví vozidla. Pojištění trvalo od 23.11.2018 do 11.1.2019, pojistné za tuto dobu bylo vypočteno na 884Kč. Protože žalobkyně má dle ust. § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 884Kč. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Protože pojistné nebylo žalovaným ve lhůtě splatnosti zaplaceno, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Zbytek svého nároku ve výši 400Kč uplatnila žalobkyně s odkazem na přehled poplatků za vybrané úkony, v nichž byl měl tento poplatek sjednán. Žalobkyní požadovaný poplatek je nutno posoudit jako smluvní pokutu (§ 2048 o. z.), když se rovněž jedná o sankci za porušení smlouvy. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 mimo jiné uvedl, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením přehledu poplatků za vybrané úkony pojistitele nebylo splněno zákonné ustanovení o smluvní pokutě, kterou mohou účastníci sjednat pouze ve smlouvě samotné nikoli pak ve všeobecných pojistných podmínkách ani odkazem na sazebník. Žalobkyně prokázala pouze doručení předžalobní upomínky zasílané advokátní kanceláří. Doručení jiné písemné korespondence, kterou by bylo možné považovat za upomínku neprokázala. Soud proto žalobu, co do částky ve výši 400Kč zamítl (výrok II. rozsudku), včetně úroku z prodlení plynoucího z této částky. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 565,82 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 284 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.