30 C 52/2020-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 27. 3. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], se sídlem: [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen Emma´s“), uzavřela s žalovaným dne 10. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy se staly Obchodní podmínky [právnická osoba] účinné ke dni uzavření smlouvy. O poskytnutí zápůjčky žalovaný požádal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, vyplněním online formuláře na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Online vyplnění žádosti o zápůjčku a její potvrzení žalovaným před odesláním, představuje žádost žalovaného. Poté právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala údaje vyplněné žalovaným ve formuláři, zaslala žalovanému na emailovou adresu nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce s podmínkami jejího poskytnutí a se současným oznámením toho, že jeho žádost o zápůjčku byla předschválena. Tímto právní předchůdkyně žalobkyně vyjádřila žalovanému svou vůli uzavřít s ním smlouvu o zápůjčce s podmínkami uvedenými ve vyplněné vzorové smlouvě, která mu byla zaslána emailem. Žalovaný následně oznámil prostřednictvím příslušného tlačítka v emailu, že zápůjčku právní předchůdkyně žalobkyně přijme. Žalovaný musí mít v době žádosti o poskytnutí zápůjčky a v době jejího poskytnutí aktivní účet vedený u některé banky v České republice. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému částku zápůjčky ve výši 1 000 Kč dne 10. 8. 2015, když tomu předcházelo převedení 1Kč žalovaným z jeho účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s výpůjční úrokovou sazbou do 18. 8. 2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 18. 8. 2015 zápůjčku právní předchůdkyně žalobkyně nevrátil. Obchodní [právnická osoba], jakožto postupitel a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ], jakožto postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení 5113 splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. Následně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ], jakožto postupitel uzavřela dne [datum] s žalobkyní, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení 5054 z 5113 postoupených splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky (postoupené [právnická osoba], [IČO] dne [datum] [anonymizováno]). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že úvěr ve výši 1 000 Kč byl žalovanému poskytnut na dobu 8 dní s úrokovou mírou jedno procento tj. s úrokovým zatížením ve výši 80 Kč, když celková částka, která měla být splacena po termínu splatnosti měla být 1 080 Kč. Žalovaný uvedl právní předchůdkyni žalobkyně své datum narození, svoji adresu, adresu svého přechodného bydliště, číslo občanského průkazu, číslo mobilního telefonu a svůj email. Výpisem z účtu vedeného u [právnická osoba] číslo: [bankovní účet] v období od 1.8.2015 do 31.8.2015 bylo zjištěno, že ke dni 10. 8. 2015 byla na účet číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] převedena částka 1 000 Kč z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno, že novým věřitelem je žalobkyně, a to od [datum]. Tento dopis byl žalovanému dne 9. 7. 2018 doručen doporučeně, jak vyplývá z podacího archu České pošty ze dne 9. 7. 2018. Z předžalobní výzvy s datem 21.2.2020 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně oznamovala žalovanému celkovou výši dluhu, a to 11 267,40 Kč a žádala o její úhradu nejpozději do sedmi dnů od doručení této výzvy. Z podacího archu České pošty s datem 4. 3. 2020 bylo zjištěno, že toho dne byla žalovanému odesílána doporučená pošta. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky z poskytnutých nesplacených zápůjček na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ], jakožto postupitelem, soud zjistil, že žalobkyně je aktivně legitimována v tomto sporu. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb.. Občanského zákoníku (dále jen o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ze shora zjištěných skutečností, však soud nemá za prokázané, že by smlouva o úvěru byla mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou skutečně uzavřena. Smlouva neobsahovala podpis žalovaného, přestože žalobkyně v žalobě sice uvedla postup, jakým měla být smlouva uzavřena, k tvrzenému způsobu uzavření nepředložila žádné důkazy, ačkoliv byla soudem vyzvána k jejich předložení. Se znalostí údajů lze takový dokument vytvořit pomocí výpočetní techniky a nemá proto žádnou vypovídací hodnotu. Soud tak nemá za prokázané, že by žalovaný skutečně vyjádřil svou vůli s žalobkyní smlouvu s tvrzeným obsahem uzavřít. V řízení však bylo prokázáno, že na účet, o němž žalobkyně tvrdila, že je účtem žalovaného, aniž by toto tvrzení bylo někým vyvráceno, byla dne 10. 8. 2015 odeslána částka 1 000 Kč, která žalobkyni nepochybně náleží podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§§ 2 991 a násl.), a to včetně zákonného úroku z prodlení, který však soud žalobkyni přiznal až ode dne následujícího po doručení žaloby, to je od 23. 9. 2020, neboť teprve dnem doručení žaloby se žalovaný mohl se vznikem bezdůvodného obohacení prokazatelně seznámit. Co do zákonného úroku z prodlení požadovaného před tímto datem, tak soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 6. Podle ustanovení § 2 91 odst. 1, o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z předložených smluv o postoupení pohledávek měl soud za prokázáno, že žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.