7 C 305/2020-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 1 774 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel s účinností od [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Škoda Felicia, [registrační značka]. Žalovaný pojistné splatné dne 12. 7. 2018 neuhradil, za období od 12. 7. 2018 do 23. 11. 2018 činí dlužné pojistné 1 774 Kč. V doplnění žaloby ze dne 6. 11. 2020 žalobkyně uvedla, že v pojistné smlouvě bylo sjednáno roční pojistné na částku 4 816 Kč. V průběhu trvání pojistné smlouvy docházelo k úpravě výše pojistného, a to v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. Na posledy došlo k úpravě pojistného na období od 12. 1. 2018 do 11. 1. 2019, kdy pojistné činilo 5 024 Kč O nové výši pojistného byl žalovaný informován dopisem ze dne 22. 10. 2017. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně všeobecných pojistných podmínek. Žalovaný se v této smlouvě zavázal hradit pojistné ve výši 4 816 Kč ročně. Dále žalobkyně předložila předžalobní upomínku ze dne 23. 4. 2019 adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Dále žalobkyně předložila přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy ze dne 1. 3. 2019, z něhož vyplývá, že ze strany žalovaného bylo celkem uhrazeno 12 692 Kč, přičemž celková výše faktur činila 14 466 Kč, nedoplatek tedy činí 1 774 Kč. Žalobkyně rovněž předložila oznámení o zániku pojištění ze dne 28. 11. 2018 a informace o nové výši pojistného ze dne 22. 10. 2017 (roční pojistné na období od 12. 1. 2018 činilo 5 024 Kč) a upomínku k zaplacení pojistného ze dne 23. 9. 2018. Dále žalobkyně doložila mezinárodní automobilovou pojišťovací kartu (tzv.„ zelenou kartu“) vystavenou na osobu žalovaného. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně neuhradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. 5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. 6. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla písemně uzavřena výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně neuhradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Sjednané pojistné v daném případě činilo 5 024 Kč ročně, tedy 13,76 Kč denně, za dané období od 12. 7. 2018 do 23. 11. 2018 čítající 134 dnů, tedy ve výši 1 843,84 Kč (13,76 x 134). Žaloba na dlužné pojistné ve výši 1 774 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).