1 C 142/2021-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalobce převezl na střežené odstavné parkoviště osobní vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], které bylo zaparkováno v [obec] v ulici [ulice], neboť žalovaný neodstranil vozidlo z pozemní komunikace, kde bylo dne 22. 10. 2020 prováděno kompletní blokové čištění komunikace. Ulice byla řádně označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: [značka vozidla] [anonymizováno], [registrační značka], bylo dne 22. 10. 2020 zaparkováno v [obec], v ulici [ulice], kde bylo uvedeného dne prováděno kompletní blokové čištění. Žalovaný vozidlo do doby provádění kompletního blokového čištění neodstranil, proto nechal žalobce vozidlo odtáhnout. Žalobci v souvislosti s odtahem vozidla a jeho umístěním po nezbytně nutnou dobu na střežené parkoviště vznikly náklady ve výši 1 500 Kč. Žalovanému byla dne 8. 12. 2020 zaslána výzva k zaplacení dlužné částky. 6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 7. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 8. Podle § 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. Podle § 19b odst. 1 téhož zákona Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobce jako vlastník komunikace byl oprávněn dočasně zakázat stání v [obec] v ulici [ulice] po stanovenou dobu z důvodu prováděného kompletního blokového čištění, přičemž dané omezení oznámil prostřednictvím dopravního značení. Žalovaný i přes včasné oznámení své vozidlo z komunikace neodstranil a proto žalobce osobní vozidlo ve vlastnictví žalovaného odtáhl na odstavné parkoviště, odkud vozidlo po pominutí důvodu odtahu vrátil zpět na původní místo stání vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost za provedený odtah vozidla zaplatit žalobci částku v celkové výši 1 500 Kč. Žalobce má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobce zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 10. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobce. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.