1 C 99/2021-86 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 152,15 Kč a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly a žalovaná se zavázala řádně a včas za sjednané služby platit. Smluvní strany dne 4. 10. 2018 uzavřely také kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno], za které se žalovaná zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 3 477 Kč. Žalovaná zaplatila část kupní ceny ve výši 777 Kč při převzetí zařízení a zbylou cenu ve výši 2 700 Kč se zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 150 Kč. Dále uzavřely smluvní strany dne 8. 10. 2018 kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení], za které se žalovaná zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 2 977 Kč. Žalovaná zaplatila část kupní ceny ve výši 577 Kč při převzetí zařízení a zbylou cenu ve výši 2 400 Kč se zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 100 Kč. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající jí z uzavřené smlouvy, když nehradila ceny za poskytnuté služby a splátky za koncové zařízení, přistoupila žalobkyně ke dni 10. 6. 2019 k výpovědi účastnické smlouvy. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové částky za poskytnuté zařízení včetně neuhrazených vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 7 152,15 Kč. Žalovaná ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatila ničeho 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytovala žalované služby elektronických komunikací. Následně uzavřela žalobkyně s žalovanou dne 4. 10. 2018 smlouvu o koupi koncového zařízení a to [anonymizováno 5 slov], za které se žalovaná zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 3 477 Kč, přičemž částku ve výši 777 Kč zaplatila při převzetí zařízení a zbylou částku ve výši 2 700 Kč se zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále uzavřela s žalovanou dne 8. 10. 2018 smlouvu o koupi koncového zařízení a to [anonymizována tři slova] [příjmení], za které se žalovaná zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 2 977 Kč, přičemž částku ve výši 577 Kč zaplatila při převzetí zařízení a zbylou částku ve výši 2 400 Kč se zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 100 Kč. Žalované bylo vystaveno vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran a splátek zařízení [číslo] znějící na částku 346,11 Kč za období od 10. 10. 2018 do 9. 11. 2018 se splatností do 28. 11. 2018, dále vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran a splátek zařízení [číslo] znějící na částku 1 229,42 Kč za období od 10. 11. 2018 do 9. 12. 2018 se splatností do 28. 12. 2018, dále vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran a splátek za zařízení [číslo] znějící na částku 1 229,42 Kč za období od 10. 12. 2018 do 9. 1. 2019 se splatností do 28. 1. 2019, dále vyúčtování splátek za zařízení [číslo] znějící na částku 249,53 Kč za období od 10. 1. 2019 do 9. 2. 2019 se splatností do 28. 2. 2019, dále vyúčtování splátek za poskytnutá zařízení [číslo] znějící na částku 249,53 Kč za období od 10. 2. 2019 do 9. 3. 2019 se splatností do 28. 3. 2019, dále vyúčtování splátek za poskytnutá zařízení [číslo] znějící na částku 249,53 Kč za období od 10. 3. 2019 do 9. 4. 2019 se splatností do 28. 4. 2019, dále vyúčtování splátek za poskytnutá zařízení [číslo] znějící na částku 249,53 Kč za období od 10. 4. 2019 do 9. 5. 2019 se splatností do 28. 5. 2019. Jelikož žalovaná vyúčtované ceny za poskytnuté služby neuhradila, ukončila žalobkyně dopisem ze dne 10. 6. 2019 uzavřenou smlouvu a ve vyúčtování [číslo] se splatností do 28. 6. 2019 vyzvala žalovanou k doplacení zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 3 349,08 Kč. Dne 15. 6. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení a žalovaná se zavázala za toto zařízení zaplatit dohodnutou cenu. Žalovaná neplnila své povinnosti kupujícího z kupní smlouvy, když neuhradila žalobkyni jako prodávající kupní cenu za koupi koncového zařízení, přičemž žalované dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby třetích stran, když žalobkyně vystupovala coby poukazník těchto služeb, které byly žalované vyúčtovány vždy zvlášť. Žalovaná jako poukázaná využívala služby třetích stran jakožto poukazatelů (§ 1939 o.z.), avšak nezaplatila jejich cenu. Jelikož žalovaná neuhradila ceny za poskytnuté služby, žalobkyně smlouvu ukončila a požadovala po žalované zaplacení dlužné částky. Žalobkyně má proti žalované splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. Soud žalobě zcela vyhověl. 8. V souladu s ustanovením § 151 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 152,15 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 9. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t., tedy žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.