16 C 206/2021-19 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1.500 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 6.12.2020 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalovaná dne 5.12.2020 cestovala dopravním prostředkem: autobusem linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem. Žalovaná tak uzavřela s žalobcem smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobce byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalované vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Přirážka k jízdnému je smluvní pokutou, tedy samostatnou pohledávkou, kdy nárok vyplývá z uzavřené smlouvy o přepravě a porušením smluvních přepravních podmínek. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo uplatněno právo na zaplacení. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Z tvrzení žalobce, záznamu o přepravní kontrole [číslo] výzvy ze dne 12.2.2021 má soud za prokázané, že se žalovaná dne 5.12.2020 ve 13,00 hod. na lince [anonymizováno] v místě kontroly – [ulice] na výzvu neprokázala jízdním dokladem. Zápis o provedené přepravní kontrole žalovaná podepsala a převzala jeho stejnopis. Výzvou ze dne 12.2.2021 byla žalovaná vyzvána k uhrazení přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Výzva byla zaslána na adresu uvedenou žalovanou v zápise o přepravní kontrole. Podle ustanovení § 2550 obč.zák. se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky (osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu). Podle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V projednávané věci bylo prokázáno, že se žalovaná dne 5.12.2020 na vyzvání pověřené osoby neprokázala jízdním dokladem – nezaplatila jízdné. Vznikla jí tak povinnost zaplatit částku 1.500 Kč jako přirážku k jízdnému – smluvní pokutu za porušení přepravních podmínek dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994. Tuto povinnost žalovaná nesplnila. Žalobce tedy návrh podal důvodně a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Přirážka k jízdnému byla splatná v den uložení povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému, tedy dne 5.12.2020. Od 6.12.2020 je žalovaná v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená ČNB činila 0,05%. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) je žalováno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, soud proto ve věci nákladů řízení postupoval dle vyhl. č. 177/1969Sb. (dále jen advokátní tarif) ve znění účinném od 1.7.2014 Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč (§ 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 1.489 Kč.