CS · EN DE FR brzy

18 C 186/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2021:18.C.186.2021.2
Datum: 2021-11-04
Předmět: zaplacení 2 090,33 Kč s příslušenstvím (pronájem zařízení + smluvní pokuta)
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160
["peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 2 090,33 Kč s příslušenstvím (pronájem zařízení + smluvní pokuta). Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 31. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 090,33 Kč z titulu neuhrazené ceny za pronájem zařízení Modem [anonymizováno 6 slov]) ve výši 90,33 Kč a dále 2 000 Kč z titulu neuhrazené smluvní pokuty sjednané mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) pro případ nevrácení zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 21. 7. 2017. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 21. 7. 2017 byla mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně a jejímž předmětem byly sjednané služby elektronických komunikací spočívající v umožnění přístupu v síti internet a nebo umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu anebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb a popřípadě další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalované zaplatit ve Smlouvě, resp. ceníku sjednanou cenu za poskytnuté služby. Žalovaná podepsala smlouvu, jejíž součástí (součástí textu smlouvy v části před popisem žalované) bylo o i písmeno f), dle něhož„ se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4. a 7.5. Podmínek)“. Dle všeobecných podmínek byla žalovaná povinna vrátit předchůdkyni žalobkyně pronajatá zařízení do 14 dnů po ukončení smlouvy. Převzetí pronajatého zařízení Modem [anonymizováno 6 slov]) žalovaná potvrdila podpisem na zakázkovém listu ze dne 23. 7. 2020 Cena za pronajaté zařízení činila 70 Kč měsíčně, což předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované daňovými doklady [číslo] dluh žalované za pronájem zařízení činí 90,33 Kč. Dále dle ceníku, s nímž byla žalovaná seznámena, byla žalované vyúčtována žalobkyní částka ve výši 2 000 Kč jako smluvní pokuta za nevrácení zařízení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019. Přestože byla žalovaná upomínána ze strany žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 20.1.2020, dluh neuhradila. 6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2217 odst. 1 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a zároveň i nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. o. z., jejímž předmětem byl pronájem výše uvedeného zařízení, za které měla žalovaná povinnost platit sjednané nájemné. Žalované tak vznikl na nájemném dluh ve výši 90,33 Kč. Dále pak žalovaná vzala na vědomí, že jí může být účtována smluvní pokuta v případě nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas s konkrétním odkazem na podrobnější úpravu, když tato povinnost byla součástí smlouvy a umožňovala ještě před podpisem smlouvy žalované se s ní seznámit i nahlédnutím do odkazovaných příloh. Navíc smlouva není velkého rozsahu, pouze jedna stránka, přestože je ujednání o smluvní pokutě menším písmem, nejedná se o skryté ujednání a žalovaná se s ním mohla seznámit. Soud proto i požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2000 Kč za nevrácené pronajaté zařízení (nebylo prokázáno, že by je dosud žalovaná vrátila), prohlásil za důvodný, neboť není v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, který řešil jiný případ, kdy ujednání o smluvní pokutě bylo vtěleno do obchodních podmínek a nikoli přímo do smlouvy. Aktivní procesní legitimace vyplývá z předložené smlouvy o postoupení pohledávek. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 090,33 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Citovaná ustanovení

§ (127/2005 Sb.)§ 2048 (89/2012 Sb.)§ 2201 (89/2012 Sb.)§ 2217 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 157 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)§ 46b (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.