18 C 281/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 658 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 1. 2018 dodávala žalovanému do odběrného místa [adresa] elektřinu a za odběr elektřiny mu vyúčtovala za fakturační období od 16. 1. 2018 do 27. 11. 2018 částku ve výši 2 352 Kč, která byla splatná dne 12. 12. 2018, za fakturační období od 28. 11. 2018 do 26. 12. 2018 částku ve výši 116 Kč, která byla splatná dne 20. 2. 2019, a smluvní poplatek ve výši 190 Kč za zvýšené náklady za zasílání dvou upomínek. Pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného nedoplatku byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ke dni 21. 12. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na základě podepsané smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny ze dne 8. 1. 2018 do odběrného místa na adrese [adresa], žalovaný ji odebíral a fakturou [číslo] mu byla vyúčtována částka ve výši 2 352 Kč za období od 16. 1. 2018 do 27. 11. 2018, která byla splatná dne 12. 12. 2018, fakturou [číslo] mu byla vyúčtována částka ve výši 116 Kč za období od 28. 11. 2018 do 26. 12. 2018, která byla splatná dne 20. 2. 2019, a smluvní poplatek ve výši 190 Kč jako paušální náklad za zaslané dvě upomínky. Žalovaný cenu neuhradil, přičemž žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek za úplatu, mezi nimiž byla i pohledávka za žalovaným. 6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Jelikož žalovanému vznikl dluh za dodávku elektřiny dle dohodnuté kupní ceny, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla dle § 1879 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postoupena pohledávka za žalovaným, částku za dodanou elektřinu ve výši 2 468 Kč, poplatek za zvýšené náklady v důsledku prodlení žalované ve výši 190 Kč na základě ustanovení čl. II bod 7) c) a V. písm. 2) a) VOP ve spojení s ceníkem za zvláštní služby a dále úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti faktur ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 658 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobce. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.