21 C 202/2021-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.2.2021, doplněnou podáním ze dne 7.7.2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 4 900 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 13.9.2016 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč, a to bankovním převodem. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 6 213, tj. jistinu navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč, nejpozději do 14.10.2016 Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku (internetové stránky předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na svůj závazek ničeho neuhradila. Smlouvou ze dne 8.8.2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která požadovala úhradu jistiny ve výši 4 900 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a náklady za inkasní vymáhání ve výši 9 420 Kč. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila. 2. Pravomocným usnesením ze dne 9.7.2021 č.j. 21C 202/2021-17 soud řízení zastavil co do částky 2 913 Kč (tj. poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč a administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč), a to na základě písemného podání žalobkyně ze dne 7.7.2021. Nadále žalobkyně požadovala úhradu částky 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 7.9.2018 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 705,69 Kč. 3. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 13.9.2021). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 5. Soud učinil tato skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13.9.2016 soud zjistil, že tato listina není opatřena vlastnoručním, ani jiným podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], a to z účtu předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet]. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 14.10.2016 včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 313 Kč. 7. Z výpisu z běžného účtu [číslo] za období od 26.6.2018 do 26.6.2018 soud zjistil, že z tohoto účtu byla dne 26.6.2018 odepsána částka 4 900 Kč na účet č. [bankovní účet] majitele [příjmení] [jméno] s poznámkou. 8. Z upomínky ze dne 23.10.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 7 063 Kč. Z urgence ze dne 1.11.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 313 Kč. Z upozornění ze dne 10.11.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z poslední výzvy ze dne 19.11.2016 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z předžalobní výzvy ze dne 4.2.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 17 233 Kč; tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 5.2.2021, jak plyne z podacího archu. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.8.2018, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 21.9.2018 (odeslaného dle podacího archu dne 24.9.2018) soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalované. 10. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 13.9.2016 vyplatila na účet žalované částku 4 900 Kč. Žalovaná ničeho předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.8.2018 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dne 5.2.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu ke splnění dluhu. 11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. 14. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 16. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. 17. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. 21. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 13.9.2016 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 4 900 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyně do 14.10.2016 sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru. Předložená smlouva o úvěru ze dne 13.9.2016 není opatřena podpisem žalované. 22. Z ustanovení § 6 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek předchůdkyně žalobkyně. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr,