21 C 245/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.6.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 700 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 24.6.2019 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s úvěrem úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 17.8.2020. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil až do okamžiku postoupení pouze částku 4 300 Kč, jež byla započtena částkou 2 000 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, částkou 1 299,95 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 1 000,05 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného učiněna dne 22.10.2019. Žalovaný měl nejpozději uhradit celkovou dlužnou částku dne 17.8.2020. Ode dne následujícího již byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla požadovat úhradu celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh celkem částku 17 950 Kč sestávající se jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 700,05 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 999,95 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 3.9.2021 č.j. 21 C 245/2021-14 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 13.9.2021 a žalovanému dne 24.9.2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24.6.2019 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], uzavřela tohoto dne se žalovaným smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky včetně sjednaného úroku ve výši 2 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, tj, celkem částku 18 000 Kč, formou 60 týdenních splátek po 300 Kč s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do poslední nejpozději do konce následujícího týdenního období. Úroková sazba činila 32,15 % ročně. 6. Z karty zákazníka ze dne 24.6.2019 plyne, že žalovaný byl svobodný, bez vzdělání/základním vzdělání, druh bydlení – spolubydlící (od 9/2009), žil ve společné domácnosti s partnerkou, neměl žádné nezaopatřené dítě. Od dubna 2019 pracoval na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], [obec], jako manipulant s příjmem 8 200 Kč měsíčně čistého. Jeho výdaje na bydlení činily 1 200 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč měsíčně. Použitelný příjem žalovaného činil částku 2 000 Kč. Poměry žalovaného byly ověřeny výplatními pásky, nájemní smlouvu, pracovní smlouvou, fakturami za energie, Sipem. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně Přílohy (strany 62) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 19.2.2021 byla tato skutečnost oznámena žalovanému, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 19.2.2021. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22.2.2021, jak plyne z podacího lístku. 8. Z výzvy ze dne 13.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14.5.2021, jak plyne z podacího lístku. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného v Kartě zákazníka. Při porovnání příjmů žalovaného (mzdy v celkové výši 8 200 Kč) a výdajů žalovaného (6 200 Kč) je zřejmé, že zůstatek žalovaného (2 000 Kč) je zcela dostačující k plnění splátkového kalendáře sjednaného na základě předmětné úvěrové smlouvy. 13. Dále má soud za prokázané, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla dne 24.6.2019 platně uzavřena písemná smlouva o úvěru (§ 2395 ObčZ), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven úrok ve výši 2 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč a dále byla sjednána úroková sazba 32,15 % ročně. Žalovaný se celkovou částku zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 60 týdenních splátek po 300 Kč. Část obsahu smlouvy byla upravena ve Smluvních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé dosud neplacené jistiny. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 22.10.2019. Následně měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky. Žalovaný uhradil pouze částku 4 300 Kč, jež byla započtena tak, jak je uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zbytek ve výši 13 700 Kč žalovaný dosud neuhradil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu ustanovení § 2395 ObčZ, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), částku 13 700 Kč, sestávající se z jistiny 10 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 700,05 Kč, inkasního poplatku 2 999,95 Kč a úroku z úvěru tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. 14. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) a 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 16. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro st