21 C 275/2021-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27.1.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 17 080 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne 24.3.2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s úvěrem úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 4.5.2018. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila až do okamžiku postoupení pouze částku 610 Kč, jež byla započtena částkou 0 Kč na jistinu, částkou 462,06 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, částkou 0 Kč na poplatek za administrativní činnost, částkou 137,94 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 10 Kč na poplatek za životní pojištění. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované učiněna dne 13.4.2017. Žalovaná měla nejpozději uhradit celkovou dlužnou částku dne 4.5.2018. Ode dne následujícího již byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla požadovat úhradu celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh celkem částku 17 080 Kč sestávající se z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 937,94 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 862,06 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 280 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 13.9.2021 č.j. 21 C 275/2021-17 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 20.9.2021 a žalované dne 22.9.2021. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24.3.2017 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], uzavřela tohoto dne se žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky včetně sjednaného úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatku za pojištění ve výši 290 Kč, tj, celkem částku 17 690 Kč, formou 58 týdenních splátek po 305 Kč s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do poslední nejpozději do konce následujícího týdenního období. 6. Z karty zákazníka ze dne 23.3.2017 plyne, že žalovaná byla svobodná, měla nájemní bydlení, měla 1 nezaopatřené dítě. Byla na mateřské dovolené, pobírala státní podporu ve výši 7 100 Kč a vedlejší státní podporu 15 400 Kč. Její výdaje na bydlení činily 3 500 Kč a ostatní výdaje 6 200 Kč měsíčně. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem, nájemní smlouvou, SIPem, složenkami na příjmy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 včetně Přílohy (str. 147) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 29.11.2019 byla tato skutečnost oznámena žalované, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 29.11.2019. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 13.12.2019, jak plyne z podacího lístku. 8. Z výzvy ze dne 3.9.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4.9.2020, jak plyne z podacího lístku. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované v Kartě zákazníka. Při porovnání příjmů žalované 22 500 Kč a výdajů žalované (9 700 Kč) je zřejmé, že zůstatek žalované (12 800 Kč) je zcela dostačující k plnění splátkového kalendáře sjednaného na základě předmětné úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu je zcela postačují, že listiny, z nichž předchůdkyně žalobkyně ověřovala poměry žalované, měla k dispozici v době uzavření úvěrové smlouvy, což stvrdila svým podpisem na zákaznické kartě i sama žalovaná. 13. Dále má soud za prokázané, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla dne 24.3.2017 platně uzavřena písemná smlouva o úvěru (§ 2395 ObčZ), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 290 Kč a dále byla sjednána úroková sazba 23,72 % ročně. Žalovaná se celkovou částku zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 58 týdenních splátek po 305 Kč. Část obsahu smlouvy byla upravena ve Smluvních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaná nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 13.4.2017. Následně měla předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky. Žalovaná uhradila pouze částku 610 Kč, jež byla započtena tak, jak je uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zbytek ve výši 17 080 Kč žalovaná dosud neuhradila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí ustanovení § 2395 ObčZ, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), částku 17 080 Kč, sestávající se z jistiny 10 000 Kč, souhrnného poplatku 7 080 Kč a úroku z úvěru tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. 14. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) a 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 1