21 C 305/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26.3.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 10 414 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne 3.5.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu se zápůjčkou úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 13.6.2017. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila až do okamžiku postoupení pouze částku 200 Kč, jež byla započtena částkou 0,01 Kč na jistinu, částkou 138,62 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, částkou 0 Kč na poplatek za administrativní činnost, částkou 57,23 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 4,14 Kč na poplatek za životní pojištění. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované učiněna dne 10.5.2016. Žalovaná měla nejpozději uhradit celkovou dlužnou částku dne 13.6.2017. Ode dne následujícího již byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdkyně žalobkyně mohla požadovat úhradu celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh celkem částku 10 414 Kč sestávající se jistiny ve výši 5 999,99 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 701,38 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 342,77 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 169,86 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 11.10.2021 č.j. 21 C 305/2021-16 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 14.10.2021 a žalované dne 29.10.2021 náhradně. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 3.5.2016 plyne, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec], uzavřela tohoto dne se žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku včetně sjednaného úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatku za pojištění ve výši 174 Kč, tj. celkem částku 10 614 Kč, formou 58 týdenních splátek po 183 Kč s tím, že první splátku uhradí nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do poslední nejpozději do konce následujícího týdenního období. Ze smluvních podmínek plyne sjednaná výše úroku ve výši 23,72 % ročně (čl. 1). 6. Z karty zákazníka ze dne 3.5.2016 plyne, že žalovaná k tomuto dni bydlela jako nájemník, neměla žádnou půjčku/úvěr, pracovala na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], [obec], jako operátorka. Její čistá mzda činila 15 600 Kč. Její měsíční výdaje činily nájem/inkaso ve výši 3 500 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč. Použitelný příjem žalované činil 8 100 Kč. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem, výplatními páskami, výpisem z účtu, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou, Sipem. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 včetně Přílohy (strany 262) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 6.12.2019 byla tato skutečnost oznámena žalované, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 6.12.2019. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 7.1.2020, jak plyne z podacího lístku. 8. Z výzvy ze dne 22.2.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 23.2.2021, jak plyne z podacího lístku. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2392 odst. 1 ObčZ, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované v Kartě zákazníka. Při porovnání příjmů žalované (mzdy v celkové výši 15 600 Kč) a výdajů žalované (7 500 Kč) je zřejmé, že zůstatek žalované (8 100 Kč) je zcela dostačující k plnění splátkového kalendáře sjednaného na základě předmětné úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu je zcela dostačující, že listiny, z nichž předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, měla k dispozici při uzavírání smlouvy. 14. Dále má soud za prokázané, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla dne 3.5.2016 platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (§ 2390 ObčZ), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč a poplatek za pojištění ve výši 174 Kč a dále byla sjednána úroková sazba 23,72 % ročně. Žalovaná se celkovou částku zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 58 týdenních splátek po 183 Kč. Část obsahu smlouvy byla upravena ve Smluvních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaná nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 10.5.2016. Předchůdkyně žalobkyně tak měla právo požadovat zaplacení celé zbylé částky. Žalovaná uhradila pouze částku 200 Kč, jež byla započtena tak, jak je uvedeno výše tohoto odůvodnění rozsudku. Zbytek ve výši 10 414 Kč žalovaná dosud neuhradila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí ustanovení § 2390 ObčZ, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), částku 10 414 Kč, sestávající se z jistiny 5 999,99 Kč, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 701,38 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 200 Kč, inkasního poplatku 2 342,77 Kč a poplatku za pojištění ve výši 169,86 Kč a dále sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 23,72 % ročně. 15. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třech režijních