23 C 91/2015-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 442 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (původně: [právnická osoba]), [IČO], se sídlem: [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s ním uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání/služby. Za období od 1. 5. 2014 do 11. 7. 2014, kdy byla pojistná smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 442 Kč. Na základě smlouvy o převodu pojistného kmene uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 4. 7. 2019 byla shora uvedená pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dne 25. 1. 2021 vzala žalobkyně svou žalobu zpět v rozsahu částky 169,04 Kč a to z důvodu, že v rámci insolvenčního řízení vedeného před Krajským soudem v Ústí nad Labem sp. zn. [anonymizována tři slova] [číslo] / [rok] vůči osobě žalovaného žalobkyně obdržela částku 169,04 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo škodové pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání/služby s počátkem pojištění 1. 5. 2012 a ročním pojistným ve výši 2 210 Kč. Dopisem ze dne 12. 6. 2014 předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovaného na neuhrazení pojistného dle výše uvedené pojistné smlouvy. Předmětná pojistná smlouva zanikla z důvodu nezaplacení pojistného dne 11. 7. 2014, o čemž byl žalovaný informován oznámením předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 7. 2014. Žalovanému vznikl za období od 1. 5. 2014 do 11. 7. 2014 dluh na pojistném ve výši 442 Kč. Na základě smlouvy o převodu pojistného kmene uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 4. 7. 2019 byla předmětná pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. 6. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, (dále jen„ PojSml”) pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 12 odst. 1 PojSml právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Podle 20 PojSml zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ ObčZ“) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně dle PojSml uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 PojSml. Vzhledem k tomu, že žalovaný pojistné řádně a včas neplatil, zaniklo předmětné pojištění ve smyslu § 20 PojSml dne [datum]. S ohledem na tuto skutečnost žalovanému vznikl za vymezené období, jak je uvedeno shora, v souladu s § 12 PojSml, dluh na pojistném ve výši 442 Kč. Žalovaný je dále povinen dle § 517 ObčZ zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy nastala splatnost nedoplatku pojištění. Žalobkyně však úrok z prodlení požaduje teprve dnem, který následuje po dni, kdy pojistná smlouva z důvodu neplacení pojistného zanikla. Pohledávka uplatněná v tomto řízení následně přešla na základě smlouvy o převodu pojistného kmene ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o převodu pojistného kmene. 11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět v rozsahu 169,04 Kč z důvodu vyplacení této částky v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči osobě žalovaného, soud řízení v této části zastavil, o čemž rozhodl výrok II. tohoto rozsudku. Soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl o zastavení řízení i ohledně části příslušenství, když ze zpětvzetí žalobkyně ze dne 25. 1. 2021, konkrétně ze shrnutí aktuálně požadovaného žalobního návrhu, je zřejmé, že toto zpětvzetí se vztahovalo i na příslušenství z částky 167,04 Kč a to od data 25. 3. 2020. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 215 Kč, když návrh byl částečně vzat zpět pro chování žalovaného vyplacením této částky v insolvenčním řízení vedeném proti žalovanému, které však bylo zahájeno až po podání žaloby v předmětném řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., odměny ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 14b odst.3, § 7 bod 1, §11 odst.1 písm.d) a.t., tří paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 13 odst.1,3 a.t a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.