24 C 195/2020-77 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 15. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že 7. 2. 2019 okolo 19. hodiny došlo na rozmezí chodníků u [anonymizováno] a ulice [ulice] k jejímu pádu v důsledku námrazy a poškození chodníku. Pádem došlo ke zranění, zlomenině dolního konce kosti vřetenní bez posunu. V důsledku úrazu byla žalobkyně v období od 7. 2. 2019 do 29. 4. 2019 v pracovní neschopnosti a namísto mzdy pobírala toliko nemocenskou, čímž tratila na výdělku. Současně jí nebyl vyplácen příspěvek na stravu. Žalovaná částka tak představuje náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 20 173,38 Kč, ušlý zisk (stravné) ve výši 2 508 Kč a bolestné ve výši 19 131 Kč (úraz byl ohodnocen 60 body). Za vzniklou újmu odpovídá žalovaný, jako vlastník chodníku, kde se úraz stal. 2. Žalovaný k věci uvedl, že především zimní údržbu nikterak nezanedbal, když místo úrazu podle plánu zimní údržby spadá až do II. třídy údržby, která se provádí v pracovní dny od 6:30 h do 15:00 h. Dne 7. 2. 2019 začalo v 15:40 h drobně pršet a v 17:00 h začaly chodníky namrzat. V 17:20 h vyjela veškerá údržbová technika, avšak údržba komunikací I. třídy údržby skončila až 8. 2. 2019 ve 12:00 h, kdy led roztál. Pokud žalobkyně dne 7. 2. 2019 okolo 18:30 h upadla, nebylo v silách žalovaného, resp. technických služeb, zajistit údržbu předmětného místa. Poškození chodníku pak nebylo takové, aby nebylo předvídatelné. Dále žalovaný namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, když zřídil [anonymizována dvě slova] [územní celek], příspěvkovou organizaci, která pro žalovaného provádí správu komunikací ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., tudíž podle § 27 odst. 6 cit. zák. je to právě tato příspěvková organizace, která je povinna hradit škodu vzniklou v důsledku závad ve sjízdnosti a schůdnosti komunikací. 3. Vzhledem k vznesené námitce nedostatku pasivní legitimace žalovaného se soud zabýval nejprve touto otázkou. 4. Ze zřizovací listiny [anonymizována dvě slova] [územní celek], příspěvkové organizace (úplného znění účinného od 1. 1. 2019) soud zjistil, že zřizovatel (žalovaný), tuto příspěvkovou organizaci zřídil s účinností od 1. 1. 1994, přičemž mezi hlavní předměty činnosti zařadil správu, opravy a údržbu místních a zřizovatelem určených účelových komunikací a jejich součástí, čištění a zimní údržbu silnic, místních a zřizovatelem určených účelových komunikací a jejich součástí. 5. Z nedatovaného dopisu žalobkyně soud zjistil, že jej adresovala [stát. instituce]. Stručně zde popsala předmětný úraz ze dne 7. 2. 2019 a požádala o blíže nespecifikované odškodnění. 6. Z dopisu ze dne 10. 6. 2019 soud zjistil, že jím [právnická osoba] oznámila žalobkyni, že vzniklá škoda není pojistnou událostí, tudíž bude odložena bez náhrady. 7. Z dopisu ze dne 6. 4. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení celkem 44 895,98 Kč nejpozději do 20. 4. 2020, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Ve stručnosti zde popsal okolnosti úrazu a vyjádřil názor, že je to právě žalovaný, kdo za vzniklou škodu odpovídá. Uplatněná částka představuje bolestné ve výši 19 131 Kč, ztrátu na výdělku ve výši 21 745,02 Kč, stravné 4 080 Kč a zákonný úrok z prodlení za období od 1. 5. 2019 do 6. 4. 2020 ve výši 4 101,52 Kč. 8. Pro níže vyložený právní názor o nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného soud již z dalších provedených důkazů žádná skutková zjištění nečinil, stejně jako pro nadbytečnost neprováděl důkaz místním šetřením, výslechem žalobkyně, znaleckým posudkem a podklady k odstranění závady. 9. Podle § 9 odst. 3 věty první a druhé zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v účinném znění (dále již jen„ zák. č. 13/1997 Sb.“) je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. 10. Podle § 27 odst. 3 zák. č. 13/1997 Sb. je vlastník místní komunikace nebo chodníku povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. 11. Podle § 27 odst. 6 zák. č. 13/1997 Sb. je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody. 12. Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Účastník, který je z obecných hledisek hmotného práva způsobilý mít práva a povinnosti (má právní subjektivitu), a který je procesně legitimován, neboť se způsobem stanoveným procesními předpisy stal účastníkem řízení, však nemusí být ještě účastníkem individuelního hmotněprávního vztahu, o kterém se v konkrétní věci jedná. Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby, neboť takový účastník, i když byl způsobilý být účastníkem řízení, postrádá tzv. aktivní věcnou legitimaci a jestliže je v řízení zjištěno, že ten, proti komu návrh na zahájení řízení (žaloba) směřuje, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to rovněž důvodem k zamítnutí žaloby, neboť takový účastník, i když byl způsobilý být účastníkem řízení, postrádá tzv. pasivní věcnou legitimaci. 13. V projednávané věci nebylo sporu o tom, že chodník, kde 7. 2. 2019 došlo k úrazu žalobkyně, je ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný, jako vlastník chodníku, má mimo jiné podle shora citovaného § 9 odst. 3 zák. č. 13/1997 Sb. povinnost provádět jeho údržbu a opravy, nicméně výkon správy komunikací je oprávněn provádět prostřednictvím správce. Žalovaný (mimo jiné) za účelem správy komunikací zřídil [anonymizována dvě slova] [územní celek], příspěvkovou organizaci. Podle shora citovaného § 27 odst. 3 zák. č. 13/1997 Sb. je vlastník místní komunikace nebo chodníku povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, ovšem je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. [příjmení] komunikace v takovém případě vystupuje toliko jako ručitel (§ 27 odst. 6 zák. č. 13/1997 Sb.). Pasivní věcnou legitimaci k náhradě škody má tak v projednávaném případě správce ([anonymizována dvě slova] [územní celek], příspěvková organizace), přičemž po žalovaném by se žalobkyně sice mohla domáhat splnění z titulu ručení, avšak až poté, co by správce nesplnil. Nezbytnou podmínkou pro uplatnění nároku po žalovaném by tak byla nejprve písemná výzva správci (§ 2021 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění – dále již jen„ o. z.“), kterou však žalobkyně neučinila a nadto je z žalobních tvrzení i tzv. předžalobní upomínky evidentní, že se po žalovaném domáhá náhrady újmy z titulu jeho odpovědnosti, nikoli ručení. 14. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 15. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleží mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Jelikož žalovaný v projednávaném případě nebyl zastoupen advokátem, náleží mu náhrada hotových výdajů dle zvláštního právního předpisu (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). Tímto předpisem je vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady řízení ve výši 900 Kč tak sestávají ze tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč za podání odporu a dvou účastí při jednání soudu (dle § 2 odst. 3 cit. vyhl.). Náhradu hotových výdajů za vyjádření ze dne 19. 11. 2021 soud žalovanému jakou neúčelnou nepřiznal, neboť 22. 11. 2021 se ve věci konalo jednání a vyjádření tak mohlo být učiněno při něm. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.