24 C 204/2016-191 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou podanou dne 5. 12. 2016 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu celkem 388 400 Kč. Uvedl, že žalovaná s ním, jakožto pronajímatelem, uzavřela dne 1. 1. 2015 nájemní smlouvu, na základě které užívala část domu v [obec], ČSL armády 42, a to kuchyňku, koupelnu + WC, terasu a dva pokoje. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 15 500 Kč měsíčně a dále paušál na služby ve výši 2 500 Kč (elektřina 1 000 Kč, teplá voda 700 Kč a studená voda 800 Kč). Žalovaná za celou dobu uhradila pouze 10 000 Kč a vznikl jí tak za období od ledna 2015 do září 2016 dluh ve výši 327 500 Kč na nájemném a paušálu za služby (ten je požadován jen do listopadu 2015, kdy se žalovaná odstěhovala) a dále 60 900 Kč na smluvní pokutě (100 Kč za každý den prodlení z jednotlivých částek do 31. 8. 2016). 2. Při jednání soudu dne 13. 5. 2019 žalobce žalobu co do požadované smluvní pokuty omezil a současně žalobu rozšířil o zákonný úrok z prodlení z částky 27 500 Kč od 1. 12. 2015 do zaplacení a z částky 300 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení. Usnesením ze dne 13. 5. 2019, č.j. 24C 204/2016-69, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil a rozšíření žaloby připustil. 3. Žalovaná k věci uvedla, že předně se žalovaným žádnou písemnou smlouvu neuzavřela. Vše bylo dohodnuto ústně. až do března 2015 bydlela v ulici [ulice] v bytě 3 + 1, kde platila vysoké nájemné 12 000 Kč, které ze svého příjmu neunesla, proto sháněla levnější bydlení. Dcera s přítelem jí domluvila bydlení u žalobce, kam se stěhovala 13. 3. 2015, kde se domluvili na nájemném včetně služeb ve výši 7 000 Kč měsíčně za byt 1 + 1. Dále přítel dcery uhradil kauci 7 000 Kč a poplatek za nahlášení trvalého pobytu ve výši 2 000 Kč. V polovině května 2015 se k žalované přistěhoval její přítel, proto se domluvili se žalobcem, že přiberou jeden pokoj a žalobce jim zvedl nájemné o 2 000 Kč měsíčně. To řádně platila až do října 2015, neboť nájemné se platilo předem a v listopadu 2015 byli nuceni byt opustit, což jim sdělil žalobcův otec, poté, co žalobce zavřeli, a byl nějaký problém s insolvencí. 4. Z předložené nájemní smlouvy soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť, jak vyplývá ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 1. 2020, [číslo] podpis na této smlouvě není podpisem žalované, když se jedná o padělek se snahou o napodobení. Stejně tak soud nečinil žádná skutková zjištění ze žalobcem předloženého přehledu plateb, neboť tento odkazuje na uvedenou nájemní smlouvu. 5. Z dopisu ze dne 17. 6. 2016 soud zjistil, že jím žalobce vyzýval žalovanou k úhradě nájemného a služeb od podpisu smlouvy do června 2016, které zde nevyčíslil. Žádný doklad o doručení či odeslání žalované žalobce nepředložil. 6. Z příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že jimi žalobce dne 18. 6. 2015 potvrdil, že přijal od žalované částku 5 000 Kč jako zálohu na nájemné za leden až červen 2015 (4 000 Kč) a energie (1 000 Kč) a dne 19. 6. 2015 potvrdil, že přijal od žalované částku 5 000 Kč jako zálohu na nájemné za leden až červenec 2015 (4 000 Kč) a energie (1 000 Kč). Žalovaná tyto doklady nikdy neviděla. 7. Z dopisu ze dne 7. 8. 2015 včetně zápisu ze dne 6. 8. 2015 soud zjistil, že žalované bylo dne 28. 5. 2014 v rámci insolvenčního řízení schváleno oddlužení, avšak pro nízké příjmy navrhovala zrušení oddlužení a prohlášení konkurzu na její majetek. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 2. 2017, č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že konkurs prohlášený na majetek žalované byl zrušen, neboť majetek žalované byl pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. 8. Z čestných prohlášení soud zjistil, že [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) a [jméno] [příjmení] prohlásili, že žalované pomohli byt u žalobce najít, byli v březnu 2015 při sjednávání smlouvy a [jméno] [příjmení] zaplatil za žalovanou nájemné ve výši 7 000 Kč, vratnou kauci ve shodné výši a poplatek za nahlášení trvalého pobytu ve výši 2 000 Kč. 9. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], dcery žalované, soud zjistil, že byt pomáhala žalované shánět a následně i spolu s nynějším manželem to s panem žalobcem vyřizovali. Za celou dobu trvání nájemního vztahu žalobce žádnou písemnou smlouvu nevyhotovil a nepředal, vše bylo ústně. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7 000 Kč měsíčně + 2 000 Kč za každého dalšího přihlášeného člověka. To žalovaná řádně platila, čemuž byla svědkyně několikráte přítomna. Většinou se nájem platil do takového šuplíčku v přízemí a jednou nájemné předávaly přítelkyni pana žalobce. Výpověď svědkyně odpovídá nejen tvrzením žalované, ale také dalším provedeným důkazům, zejména těm o majetkové situaci žalované, vyplývající z insolvenčního řízení. Soud proto svědkyni uvěřil nejen ohledně výše sjednaného nájemného, ale také ve zbytku její výpovědi. 10. Důkaz výslechy dalších svědků již soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť z již provedeného dokazování bylo lze učinit dostatečný závěr o skutkovém stavu. 11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci se v březnu 2015 ústně dohodli na tom, že žalovaná bude užívat část domu žalobce (byt o velikosti 1 + 1) za nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně splatné předem. Dále žalovaná zaplatila kauci ve výši 7 000 Kč a poplatek za nahlášení trvalého pobytu ve výši 2 000 Kč. V polovině května 2015 se k žalované přistěhoval její přítel, proto se domluvili se žalobcem, že přiberou jeden pokoj a žalobce jim zvedl nájemné o 2 000 Kč měsíčně. To řádně platila až do října 2015, neboť v listopadu 2015 byli nuceni byt opustit, což jim sdělil žalobcův otec, poté, co žalobce zavřeli, a byl nějaký problém s insolvencí. Nájemné bylo placeno v hotovosti bez dokladu, většinou do šuplíku v přízemí. Od roku 2014 byla žalovaná v insolvenci, kde soud povolené oddlužení zrušil a prohlásil na její majetek konkurz, který byl v únoru 2017 zrušen, neboť majetek žalované byl pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. 12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Účastníci uzavřeli v březnu 2015 ústně nájemní smlouvu ve smyslu § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“). Byť občanský zákoník pro nájemní smlouvu vyžaduje písemnou formu (§ 2237 o. z.), její nedodržení zakládá neplatnost pouze relativní (§ 582 o. z.), kterou však lze namítnout jen do té doby, než je podle smlouvy plněno (§ 582 odst. 2 o. z.). V projednávané věci přitom bylo zjištěno, že žalovaná nájemné podle ústního ujednání platila, stejně jako zaplatila kauci a poplatek za nahlášení trvalého pobytu. Neplatnosti se tudíž dovolat nelze. Nájemní vztah podle této ústně uzavřené nájemní smlouvy trval až do listopadu 2015, kdy byla smlouva rovněž ústní formou ukončena. Za dobu nájemního vztahu žalovaná nájemné včetně paušálu na služby platila řádně (nevznikl jí dluh). 13. Pro úplnost pak soud dodává, že k předložené písemné smlouvě z 1. 1. 2015 nepřihlížel, neboť, jak je uvedeno shora, se jednalo o padělek. 14. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 15. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaná se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. 16. V projednávané věci vznikly státu náklady řízení spočívající ve vyplacené odměně ustanovené zástupkyni žalobce a ve vyplaceném znalečném. Tyto náklady však nemohl soud uložit k zaplacení žádnému z účastníků, neboť žalovaná byla ve věci úspěšná a neúspěšný žalobce byl osvobozen od soudních poplatků.